Dojemná obava teplárníků o naše peněženky
Evropská komise představila návrh cíle pro zvýšení energetické účinnosti. Do roku 2030 plánuje zvýšit energetickou účinnost o 30% oproti roku 2007. To je o asi 3% víc než hodnota, která tak jak tak bude nutná pro dosažení dalších dvou cílů klimaticko-energetického balíčku pro rok 2030 (snížení emisí CO2 o 40% a podíl OZE na spotřebě energií 27%).
Teplárenské sdružení reagovalo prohlášením, ve kterém mimo jiné vyjadřuje obavu ze zvýšeného zatížení spotřebitelů. Jenže když si podrobněji pročtete výsledky zmíněné dopadové studie, tak zjistíte že argumenty teplárníků jsou zavádějící. Dopady na HDP a zaměstnanost jsou sice pro porovnávané metodiky výpočtu různé, ale v průměru jsou v plusových číslech a se stoupajícím cílem stoupají. To všek jsou však jen přesné výpočty s nepřesnými čísly a předpovědmi. Co je však podle mě důležitější, jsou argumenty Ondřeje Šrámka (Knauf Insulation) který ve svém komentáři argumenty teplárníků též odmítá a uvádí dva zásadní důvody proč podporovat transfer investic od zdrojů energie k energetické efektivitě. Zkráceně:
"Za prvé, energetické úspory nesou kromě okamžitého ekonomického efektu také řadu vedlejších benefitů, které není tak snadné vyčíslit, na což sama Komise ve svých materiálech sice opakovaně upozorňuje, ale pak je v podstatě ignoruje: energetická bezpečnost (!), lokální charakter energeticky efektivních investic, podpora inovací a technologického rozvoje, tvorba pracovních míst, multiplikační efekt pro ekonomiku podporující růst, environmentální benefity (snížení globálního, ale zejména lokálního znečištění).....
Za druhé, sektor energetické efektivity je na rozdíl od energetiky přirozeně vysoce kompetitivní prostředí (stovky a tisíce firem všech velikostí od nadnárodních skupin po lokální živnostníky). Energetici si často stěžují, že legislativa podporující energetickou efektivitu „narušuje trh“, ale jaksi opomíjejí dodat, že v energetice nikdy žádný volný trh neexistoval a vždy se jednalo o prostředí vysoce regulované, protože přirozeně monopolní, či oligopolní. Tzv. „liberalizace energetiky“ a opatření jako je unbundling jsou sice žádoucí snahy tento pokřivený trh alespoň částečně narovnat, ale přes svůj název jsou to zásahy tvrdě regulační. Ekonomicky větší smysl dává spíše přesměrovat aktivitu z odvětví nekonkurenčního (energetiky) do odvětví vysoce konkurenčního (energetické efektivity).“
K tomu dodávám, že přestože jsou v státní energetické koncepci již mnoho let krásné věty o prioritě energetických úspor, realita je pak jiná. V Česku je dosud zatepleno sotva polovina panelových bytů, asi čtvrtina ostatních bytových domů a necelá pětina rodinných domů, takže lze stěží mluvit o nějakém přemrštěném tempu úsporných opatření.
Snaha tepláren brzdit tempo úspor energie není překvapivá, teplárny to nemají lehké. Technologický vývoj nabízí stále více možností, jak si zajistit teplo a teplou vodu bez závislosti na dodavateli z centrálního zdroje, zejména tepelná čerpadla, případně rychle se rozvíjející mikrokogenerace a začíná se postupně prosazovat fotovoltaický ohřev vody. Spolu s postupně prováděným zateplováním a přechodem na "pasivní" standard budov od roku 2020 bude trvale klesat spotřeba tepla. Jde o začarovaný kruh, kdy klesající odběr tepla vede k dalšímu zvyšování ceny tepla a dalšímu šetření či odpojování spotřebitelů.
Teplárenství však má pořád budoucnost, i když zajištění konkurenceschopnosti bude často vyžadovat radikální řešení - redukci či decentralizaci současných tepelných sítí, postupnou aplikaci moderních technologií (např. ORC, tepelná čerpadla, trigenerace), či třeba maximalizaci poskytování podpůrných služeb s využitím akumulačních systémů tepla. Čím dřív teplárny pochopí, že budoucnost si nezajistí stěžováním na údajně přehnané cíle Evropské unie, tím lépe pro ně i odběratele tepla.
Milan Šimoník
Trh s elektřinou - chaos nebo transformace?
Jsme na začátku transformace energetického sektoru, kterou však nelze naplánovat a současný "chaos" je zdá se nevyhnutelným průvodním jevem. Je na každé zemi a jejích politických i technických elitách, jak to zvládnou.
Milan Šimoník
Energiewende pokračuje. A kde dělají pánové z ČEZ distribuce chybu?
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů už kryje v Německu třetinu spotřeby. Systém výkupních cen evidentně funguje - ceny elektřiny pro domácnosti jsou stabilní a Energiewende má stále vysokou podporu veřejnosti.
Milan Šimoník
Nové tarify pro distribuci elektřiny. Proč takový spěch?
Podle návrhu ERÚ má být od roku 2017 cca. 80% platby za distribuci elektřiny odvozováno od velikosti jističe, oproti dnešním cca. 20%. Jenže proč tak výrazná změna a tak náhle?
Milan Šimoník
Svíčky patří na vánoční stromek
Energetika se rychlým tempem proměňuje a dělat jakékoli předpovědi je velmi nevděčný úkol. Právě proto potřebujeme otevřenou diskusi o všech variantách, ne další strašení svíčkami.
Milan Šimoník
Jaká je skutečná cena ropy a plynu?
Jednou z hlavních příčin konfliktů v Severní africe a na Blízkém východě je nepřehledný boj o kontrolu nad zdroji a transportními koridory ropy a zemního plynu.
Milan Šimoník
Dialog o nízkouhlíkové energetice
V letošním roce proběhlo v rámci mezinárodního projektu R&Ddialogue několik seminářů a diskusí. Postupně se rozplývají mýty, že téměř za vše špatné v energetice mohou OZE.
Milan Šimoník
Čezké výjimky
ČEZ z nepochopitelných důvodů nepodléhá kontrolám NKÚ. Nyní dostal speciální výjimku z registru smluv. A taková neprůhledná firma má realizovat stavbu jaderných bloků za stovky miliard a k tomu s garancí státu?
Milan Šimoník
Bylo vám v létě horko? Ztlumte v zimě topení!
Po letošním létu snad už i největší klimaskeptici připustí, že bychom emise CO2 radši měli omezit. Hodně toho můžeme udělat sami. Inspirací může být rozhovor s legendou českého environmentálního hnutí Ivonnou Gaillyovou.
Milan Šimoník
Větrné mlýny na každém kopci. A proč ne?
Někomu se větrné elektrárny líbí, podle jiného prý hyzdí krajinu. Stále si taky mnoho lidí myslí, že tam někde daleko v Dukovanech a Temelíně můžeme postavit lepší zdroj a že se bez větrné energetiky můžeme obejít.
Milan Šimoník
Jádro nebo uhlí. A kam se ztratily OZE?
Pokud se nám nebude dařit stavět nové jaderné bloky, vrátíme se ke kutání a pálení uhlí. Tak se dá interpretovat stanovisko pana Mládka, když zachování limitů těžby podmiňuje úspěšným plněním státní energetické koncepce.
Milan Šimoník
Studie, prognózy a jiné strašidelné pověsti
MPO tvrdí, že stát má ambice prostřednictvím ASEK určovat energetickou politiku. Zároveň si to samé MPO nechá budoucí potřebu uhlí nadiktovat elektrárnami a teplárnami.
Milan Šimoník
Limity jsme my
Kampaň Zachovejme limity však není jen o uhlí a netýká se jen "pár stovek lidí někde na severu Čech". Jde o vyjádření nesouhlasu s tím, jakým způsobem a v čím zájmu se u nás tvoří státní energetická koncepce.
Milan Šimoník
Čekání na jadernou fúzi
Vláda v pondělí schválila aktualizaci státní energetické koncepce. Že to bude koncepce jaderná bylo celkem zřejmé už podle výběru členů druhé Pačesovy komise. Jaderné snění české vlády nás však může přijít draho.
Milan Šimoník
Klopýtání české energetiky
MPO sice chce stavět jaderné bloky a prolamovat limity na těžbu uhlí, zdůvodnění těchto plánů je však stále méně přesvědčivé. Je jen otázkou času, kdy MPO bude muset své nerealistické plány korigovat.
Milan Šimoník
Limity selského rozumu
Podívaná, jaká čekala na diváky druhé části Otázek Václava Moravce byla vskutku pikantní. Předseda Teplárenského sdružení a bývalý premiér při prezentaci svých komerčním zájmem motivovaných názorů na energetiku v České republice našel v ministrovi životního prostředí ČR neočekávaného spojence. Ministr Brabec se po boku Topolánka nejenže postavil za současnou, jednostrannou a nevyváženou aktualizaci státní energetické koncepce(ASEK), společně se také obrazně plácali po zádech při diskuzi o prosazování "fosilních" zájmů ČR v EU, zn. selský rozum.
Milan Šimoník
Národní konvent: Energiewende je příležitostí pro Česko
Energiewende je třeba chápat nejen jako transformaci energetického sektoru, ale jako svého druhu další průmyslovou revoluci. Spolková republika Německo významně transformuje svůj průmysl a v zájmu České republiky, jejíž výkon ekon
Milan Šimoník
Vítr vyrobí třetinu elektřiny Česka za šestinu podpory pro jádro
Tento týden Česká společnost pro větrnou energetiku představila novou analýzu potenciálu větrné energetiky v Česku. Ta je aktualizací studie z roku 2012 z Ústavu fyziky atmosféry AV pro ČEPS, o které jsem psal nedávno. Analýza uvá
Milan Šimoník
Energetická unie - konečně na začátku?
Plán na utvoření Energetické unie je důležitým projektem, srovnatelným s přijímáním společné evropské měny. V obou případech jde o krok ke společné Evropě a přenesení části národní zodpovědnosti na celoevropskou úroveň, souvisí te
Milan Šimoník
Zmatek v energetice
Souhlasím s Michalem Šnobrem, že současný zmatek není jen nějaké německé či evropské pomýlení, jak se v Česku traduje, ale je příznakem hlubokých strukturálních změn. "Éra energetiky, tak jak jsme na ni byli zvyklí posledních
Milan Šimoník
Mládek se stal lobbistou těžařů
Souhlasím s náměstek Šolcem, že česká energetika se bez uhlí za limity obejde a případné prolomení limitů je politickou otázkou. Jenže ministr Mládek nyní kromě mnohokrát vyvrácených argumentů o udržení zaměstnanost
předchozí | 1 2 3 | další |