Nejdříve Nemelín, pak teprve Temelín

Překvapivě pozitivní zprávy z české politiky: Vláda se konečně odhodlala podpořit i třetí z cílů pro rok 2030 - energetickou efektivitu. MPO připravuje po dvou letech slibů vyhlášku, která má určit takzvané malusy, tedy sankce za výrobu elektřiny z hnědého uhlí s příliš nízkou účinností. Nejdříve plně využijme potenciál úspor, tedy "produkci" negawatů a negajaulů, pak teprve zvažujme, zda a kdy budeme potřebovat další megawaty z Temelína.  

Aktuální zprávy z energetiky:

Euractiv: Česko už nebude proti trojici energeticko-klimatických cílů EU
Roste skupina členských států, které se k cíli vyjadřují kladně. Svou roli v tom hraje i vývoj na Ukrajině. EU totiž považuje zvyšování účinnosti za jeden ze způsobů, jak snižovat energetickou závislost na Rusku. V čele skupiny stojí Německo, svůj podpis připojily Belgie, Dánsko, Irsko, Lucembursko, Portugalsko a Řecko. Cíl by měl být podle nich závazný. K podpoře třetího cíle se později připojila také Francie. A právě kvůli rostoucí politické podpoře mění svou dosavadní pozici i Česko. Vláda se totiž nechce dostat v EU do politické izolace. 

Temelin.cz: Obě rozestavěné jaderné elektrárny v USA se prodražují a zpoždují
Pro americký jaderný průmysl je znepokojivé, že projekty Vogtle a Summer jsou vnímány jako referenční, další investoři se budou rozhodovat podle jejich výsledků. Příslib, že nová generace reaktorů překoná potíže s prodlužováním a prodražováním výstavby, které zastavily rozvoj jaderného průmyslu v osmdesátých letech, již prakticky nemůže být naplněn. 

James de Candole: Jiřík Kovář a jeho handicap
ÚOHS před několika týdny ČEZu "napařil" směšnou pokutu za přidělení zakázky firmě, která měla být hned na začátku tendru vyloučena, protože nikdy předtím neuplácala ani bábovičku na pískovišti, o meziskladu jaderného paliva nemluvě.  

Denmark: Wind declared the cheapest energy source New analysis shows that onshore wind plants due online in 2016 will cost half the price of coal and natural gas plants, coming in at around 4 cent euro per kilowatt hour.

Nejdelší supravodivý kabel na světě Kilometrový supravodivý kabel v Essenu spojil dvě transformátorové stanice, přičemž bylo dosaženo 5krát většího přenášeného elektrického výkonu než je obvyklé u porovnatelných měděných kabelů, navíc při skoro nulových ztrátách při přenosu. Cílem projektu AmpaCity je zejména testování a rozvoj prvků páteřní a městské supravodivé elektrické sítě na území německého spolkového státu Severní Porýní - Vestfálsko. Supravodivé kabely by totiž umožnily odlehčení celé sítě, napřílad by učinily mnohé transformátorové stanice s konverzí 10 na 110 kilovoltů zcela zbytečnými. 

Energypost: Four scientific breakthrougs forclean energy world 
It is difficult to make predictions about what specific applications these four scientific breakthroughs may lead to and what their impact will be. But it is clear that new materials and chemical processes will become game-changers in the energy sector. We can now design and synthesize new materials with amazing physical and chemical properties that can bring disruptive changes to industries including cleantech and sustainable energy.

M.Šimoník: Nesnesitelná lehkost volného trhu Pokaždé, když se objeví návrh nové regulace z Evropské Unie, naposledy třeba cíl pro snížení energetické náročnosti do roku 2030 o 30%, vyrojí se mnoho vášnivých oponentů. Mluví o narušování tržního prostředí, že je to nesmyslné, drahé, a co že to zase hloupí byrokrati z Bruselu vymysleli. Většinou též volají po návratu k volnému trhu, který prý nejlépe dokáže rozhodnout, co je životaschopné a co ne. Největší odpor obvykle přichází od velkých hráčů v oboru, kterým vyhovuje status quo, který si vybojovali usilovnou lobbystickou a korupční prací v minulých desetiletích. Pojďme si ukázat, jak údajný volný trh v energetice v Česku reálně funguje. 

M.Šnobr: ČEZ zaspal revoluci S nezvládnutým solárním boomem na konci minulé dekády a se snahou tvrdošíjně prosadit dostavbu Temelína, a to i v době, kdy bylo jasné, že jde o nerealistický projekt, Česko i ČEZ zaspaly rozbíhající se evropskou „energetickou revoluci“. Na přelomu desetiletí byla většině českých energetiků, odborníků i politiků nová německá energetická koncepce, skrývající se za příznačným názvem Energiewende, „k smíchu“. Dnes je situace jiná. Německo dominuje regionu a skrze své politicky stlačené ceny silové elektřiny diktuje podmínky. Misky cenových vah u elektřiny se na úkor velkých elektráren převážily k menším zdrojům. Technologický pokrok se zrychluje a zkracuje se investiční cyklus. Ruku v ruce s tím jde snaha o vyšší energetickou účinnost napříč celou ekonomikou a investice do úspor energií.

P.Holub: Temelín jménem energetické úspory Potenciál energetických úspor nakonec potvrdila i Mezinárodní energetická agentura, když nedávno uznala roli energetické účinnosti jako plnohodnotného a konkurenceschopného energetického „zdroje“, dokonce výhledově nejperspektivnějšího. Nejambicióznější scénář MPO však přibližně odpovídá pouze snižování spotřeby v trendu, pokud by stát vůbec k úsporám nemotivoval, neexistovaly by evropské fondy a jiné programy na renovace budov. Tento scénář by navíc nestačil ani pro dosažení závazného cíle Česka ušetřit 48 PJ energie do roku 2020.  Energeticky úsporné renovace budov mohou zaměstnat 35 tisíc lidí a jen do roku 2020 uspořit až 50 PJ (petajoulů) energie, což se přibližně rovná výrobě elektřiny ze současného Temelína, byť samozřejmě u budov půjde o úspory zejména na spotřebě tepla, plynu a uhlí, nikoliv elektřiny.

E.Sequens: Budeme otevírat nový důl na Vysočině? 
Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice je dle ministerstva celkem 3 100 tun uranu, což by zajistilo nanejvýš pět let provozu jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Průzkumná šachta v Brzkově je ale zasypána a zaplavena vodou. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci odkaliště K2 nemá státní podnik DIAMO vlastní prostředky, prodej uranového koncentrátu zhruba pokrývá náklady na těžbu a zpracování. Rozhodnutí o otevření nového uranového dolu by tak znamenalo citelné dopady do veřejných rozpočtů.