Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Energetická unie - konečně na začátku?

14. 03. 2015 19:00:00
Plán na utvoření Energetické unie je důležitým projektem, srovnatelným s přijímáním společné evropské měny. V obou případech jde o krok ke společné Evropě a přenesení části národní zodpovědnosti na celoevropskou úroveň, souvisí te
Cílem energetické unie je vytvoření jednotného energetického systému, který tak umožní maximální využívání velkého OZE potenciálu našeho kontinentu a výrobních kapacit klasických zdrojů i akumulačních kapacit v jednotlivých členských státech, tedy celkově efektivnější fungování celého systému. Jednou z priorit je pak rozvoj technologií (tedy zejména akumulace a chytré sítě), potřebných pro integraci stále většího podílu OZE. V tomto kontextu je snaha o více než 50% podíl jádra v českém energetickém mixu a trvalé zpochybňování potenciálu energetické efektivity a ztěžování rozvoje OZE v Česku chybou. Zaplatíme ji přinejmenším desítkami miliard, které dle NAP rozvoje jaderné energetiky bude stát během příštích deseti let jen příprava až 4(!) nových bloků. (O nákladech na garantovanou výkupní cenu někdy příště.)Vaší pozornosti doporučuji studie Masarykovy univerzity a institutu Europeum, které dávají českou do sebe zahleděnou debatu do širšího kontextu. (odkazy níže v textu). O Energetické Unii jsem diskutoval v Ekofóru s Lubošem Charvátem, členem dozorčí rady ČEZ a Štěpánem Chalupou, předsedou Komory OZE. Novinky z energetiky:

Jiří Čáslavka: Sjednotí Rusko evropskou energetiku?
V dlouhodobé perspektivě pak jde o zásadní otázku, zda budeme energetickou bezpečnost stále posuzovat z pohledu národních států, nebo unie jako celku. Z čehož pak vyplývají dotazy i pro Českou republiku. Zda podpoříme společné nákupy strategických surovin, nebo budeme krátkozrace těžit z toho, že máme lepší nákupní ceny plynu než někteří sousedé. Zda uznáme, že proti agresivnímu Rusku je lépe znásobit síly a vystupovat společně. Zda budeme budovat uzavřenou národní soustavu postavenou na zdrojích fosilní a atomové energie a stavět elektrické transformátory na hranicích, či budeme hledat řešení, které posílí naši dlouhodobou konkurenceschopnost.

Studie MU: Energiwende - Europeizace, budoucí vývoj a důsledky pro Českou republiku
Vzhledem k současnému stavu a probíhajícím trendům je velmi obtížné nalézt argumenty, proč by EW jako celek neměla být úspěšná a proč by se trh měl se vrátit do stavu před rokem 2011....Jaderné elektrárny nebude možné provozovat ani v jednom z uvedených scénářů. Pro dodávky silové elektřiny jsou jejich celkové produkční náklady příliš vysoké a pro vyrovnávání nerovnováhy nedisponují dostatečnou variabilitou.

Studie Europeum: Aktuální otázky energetické bezpečnosti
Diskuse o energetické bezpečnosti jsou v České republice poměrně intenzivní, tematicky však poměrně omezené. Věnují se například prolomení hnědouhelných limitů v Severočeské pánvi, dostavbě jaderné elektrárny Temelín nebo dotacím obnovitelných zdrojů energie. Bezpečnost dodávek zemního plynu a ropy je rovněž diskutována v souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem. Větší pozornost však zatím není věnována celoevropské diskuzi o energetice, která se s nástupem nové Evropské komise stává jednou z priorit pro nadcházející období.

Jakub Kučera: Vyšší volatilita - nový volant Energiewende?
Ceny elektřiny neodráží dostatečně situaci v síti. Vinu na tom nesou různé příplatky a daně, které koncovou cenu činí méně flexibilní, protože jsou stále stejné. Burzovní cena elektřiny, jediný flexibilní prvek v ceně, činí například u domácností jen čtvrtinu ceny koncové. Trhu by prospělo, kdyby se i tyto poplatky měnily podle tržní situace.

DLR: Žádné kapacitní platby pro uhlí a plyn
Dle studie je třeba využívat a podporovat zvyšování flexibility jak na straně výroby, tak spotřeby.

Bankwatch Network: Evropské fondy nejsou využívány k udržitelnému rozvoji
Podle studie operačních programů státy střední a východní Evropy plánují využít velkou část z alokace €350 miliard Eur na fosilní energetiku, znečišťující dopravu a spalovny odpadu. Plánem Evropské komise bylo transformovat evropskou ekonomiku a zbavit jí rostoucí spotřeby energie a surovin, s mnoha pozitivními dopady pro zaměstnanost i životní prostředí. Předložené operační programy nových členských států míří opačným směrem.

Euractiv: Šefčovič plánuje jednotného energetického regulátora
Energetická unie má napříč celou Evropou vytvořit systém, ve kterém bude energie volně proudit přes hranice národních států, ve kterém bude fungovat hospodářská soutěž a kde se budou využívat ty nejvhodnější energetické zdroje. V takovém prostředí by neměly trpět ani podniky, ani běžní spotřebitelé. Firmy mají podle představ Komise těžit z nejmodernějších technologií, čistá energie mi jim ale neměla podrážet nohy příliš vysokými cenami. Domácnosti by zase měly mít možnost snižovat své účty za energii a případně vyrábět energii vlastní.

Martin Sedlák: Hra se změnila - OZE mohou porazit fosilní zdroje
S vyšším podílem obnovitelných zdrojů tak logicky vyvstala otázka, jaké množství jich sítě unesou. I na to však agentura IRENA odpovídá jasně: neexistují žádné technické překážky pro zvýšení integrace proměnlivých obnovitelných zdrojů, jako jsou solární a větrná elektrárny. Při nízké úrovni zastoupení těchto zdrojů v síti jsou náklady na jejich integraci do sítě záporné nebo minimální. Výdaje na chod sítí s vyšším podílem porostou, ovšem agentura IRENA je nepovažuje za něco, co by mělo podstatně ovlivnit náklady obnovitelných zdrojů. Odhadované částky se pohybují v rozmezí od 0,035 do 0,05 dolaru na kilowatthodinu při podílu variabilních obnovitelných zdrojů kolem 40 %.

Zbyněk Fiala: Fotovoltaika poroste i s levnou ropou
Role fotovoltaiky jako perspektivního energetického zdroje globálního významu se upevňuje. „Vedle Číny, Indie a Spojených států potáhnou globální růst fotovoltaiky také další země nových trhů. Přitom nejsilnější trhy svůj růst ještě urychlí, zatímco základy oboru začnou pronikat do dalších zemí,“ soudí výkonný ředitel Deutsche Bank Vishal Shah.

Reneweconomy.com: Fotovoltaika za 2 c/kWh
Major new study says policy makers and energy planners still underestimating cost potential of large scale solar. Finally, depending on annual sunshine, power costs of Euro 4-6 c/kWh are expected in Europe by 2025, reaching Euro 2-4 c/kWh by 2050. That means it will be cheaper than conventional technologies – which costs between Euro 5c and 10c/kWh – by 2025.

Energies-renouvelables: Wind energy 2014
The 2014 global wind energy market surged and set a new record after the previous year’s slowdown. More than 52 GW of capacity was installed across the world compared to a little less than 37 GW in 2013. Global wind energy took a 41.4% leap in 2014 to culminate in more than 371 GW of installed capacity.
Přehled instalované kapacity v evropských státech. Zajímavé, že Rumunsko má více než desetinásobek výkonu větrných elektráren proti Česku a o blackoutech se nepíše.
Když se chce, tak to jde...

E15: Růst HDP už nezvedá spotřebu elektřiny
Trend poklesu elektroenergetické náročnosti ekonomiky je nejspíš nezvratný. „Pozorujeme ho už delší dobu, v posledních letech tento parametr klesá až o dvě procenta ročně,“ uvádí výpočty ČEZ jeho mluvčí Barbora Půlpánová. Tlak na efektivnější hospodaření bude pokračovat i kvůli politice Evropské unie, která si dala za cíl zvýšit energetickou účinnost do roku 2030 o 27 procent. Firmy tak budou využívat nové technologie s cílem omezit spotřebu energií.

Spiegel.de : EU komisař Canete kritizuje zpoždění německých elektrických dálnic
"Německé severojižní přenosové trasy byly evropskou komisí zařazeny jako evropský projekt společného zájmu. Přestože se jedná o vnitroněmecká vedení, mají přímý vliv na další evropské země. Jejich výstavba je důležitá pro rozvoj evropské přenosové sítě a trhu s elektřinou a pro integraci obnovitelných zdrojů energie", říká komisař Canete.

Europeanvoice: Energetiční ministři v rozporu kolem jaderné energetiky
National energy ministers today gave their reactions to the energy union strategy. Ahead of the meeting, Sigmar Gabriel, Germany’s economy and energy minister, told German media that using EU money to subside nuclear power projects was out of the question. “We will absolutely not agree to proposals looking to subsidise nuclear energy through public funds – ie tax money in Europe,” he told the broadcaster Deutsche Welle, adding that nuclear power is the most expensive form of power generation and also presents “significant risks” to people and the environment.

Chytrá energie: Mládkova vize atomového státu
Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky ale vychází z chybných ekonomických předpokladů a tedy rozhodnutí na jeho základě jimi budou zatíženy. Z několika zmiňme alespoň předpoklad investiční náročnosti výstavby nových bloků ve výši 4 500 EUR/kW. Rozhlédneme-li se, vidíme, že cena dvou reaktorů EPR od AREVA v britském Hinkley Point dosahuje 9 750 EUR/kW, náklady na reaktory, které staví Westinghouse ve Vogtle v USA narostly již na bezmála 6 100 EUR/kW a investice do reaktorů v maďarském Paksu, které dodá Rosatom, má být 5 200 EUR/kW. Přitom je jisté, že v roce 2025 budou ceny o dost vyšší.

Newsweek: Most nuclear should be shutdown over drone threat
Stačí vyřadit některé komponenty, a elektrárna se zničí sama. Popisovaný scénář počítá se dvěma útoky. První útok elektrárnu odpojí od sítě a druhý vyřadí záložní dieselagregáty, čímž elektrárně odstaví chlazení. Už odpojení od sítě několika velkých zdrojů může národní soustavu pořádně narušit...

Hnuti Duha: Transition Energetique - Francie plánuje spotřebova spotřebu energie na polovinu
Francie plánuje pokrýt do patnácti let z obnovitelných zdrojů třetinu energie. A stejně jako Němci tak i Francouzi budou směřovat ke snížení spotřeby energie do roku 2050 na pouhou polovinu. Státní energetická koncepce ČR, kterou má vláda na stole, plánuje snížení spotřeby energie do roku 2040 o pouhých šest (!) procent [6]. Přitom experti renomovaného Wuppertalského institut na základě podkladů oficiální vládní tzv. Pačesovy komise spočetli pro české ekologické organizace, že spotřeba energie v ČR může klesnout do roku 2040 o 37 procent a do roku 2050 – podobně jako v Německu a Francii – o celou polovinu. Naše zastaralá energetická politika čím dál viditelněji zaostává za plány i realitou vyspělých evropských států a je jen otázka času, kdy se kvůli energetické náročnosti začne ještě více propadat naše konkurenceschopnost.

Süddeutsche Zeitung: Nervozita v automobilové branži
Zmatek a nejistota není jen v energetice. I v automobilovém průmyslu dochází k podstatným změnám. Google a další IT firmy přetahují lidi z automobilek, naopak automobilky hledají IT specialisty.
Je jisté, že elektromobily a samořiditelná auta už nebudou doménou zavedených automobilových firem. Samozřejmostí bude napojení do chytrých sít a využívání autobaterií pro vyrovnávání výkyvů el.sítě.

Autor: Milan Šimoník | sobota 14.3.2015 19:00 | karma článku: 8.58 | přečteno: 466x

Další články blogera

Milan Šimoník

Trh s elektřinou - chaos nebo transformace?

Jsme na začátku transformace energetického sektoru, kterou však nelze naplánovat a současný "chaos" je zdá se nevyhnutelným průvodním jevem. Je na každé zemi a jejích politických i technických elitách, jak to zvládnou.

22.3.2016 v 19:54 | Karma článku: 9.14 | Přečteno: 390 | Diskuse

Milan Šimoník

Energiewende pokračuje. A kde dělají pánové z ČEZ distribuce chybu?

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů už kryje v Německu třetinu spotřeby. Systém výkupních cen evidentně funguje - ceny elektřiny pro domácnosti jsou stabilní a Energiewende má stále vysokou podporu veřejnosti.

1.3.2016 v 7:26 | Karma článku: 12.01 | Přečteno: 938 | Diskuse

Milan Šimoník

Nové tarify pro distribuci elektřiny. Proč takový spěch?

Podle návrhu ERÚ má být od roku 2017 cca. 80% platby za distribuci elektřiny odvozováno od velikosti jističe, oproti dnešním cca. 20%. Jenže proč tak výrazná změna a tak náhle?

12.2.2016 v 19:34 | Karma článku: 24.12 | Přečteno: 1533 | Diskuse

Milan Šimoník

Svíčky patří na vánoční stromek

Energetika se rychlým tempem proměňuje a dělat jakékoli předpovědi je velmi nevděčný úkol. Právě proto potřebujeme otevřenou diskusi o všech variantách, ne další strašení svíčkami.

22.12.2015 v 17:49 | Karma článku: 8.96 | Přečteno: 487 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Když žena muži vyčítá

Znají to snad všichni muži. Chvíle, v níž mají pocit, že jsou k ničemu, protože jejich dominantní partnerka jim to dává velmi často očividně znát

21.9.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.55 | Přečteno: 153 | Diskuse

Eva Sádecká

Zamiluj se do života!

Když jsme zamilovaní, vadí nám něco na partnerovi? Ne, je perfektní, dokonalý. Je báječný, úžasný. Pořád o něm mluvíme, je tak zajímavý! Jsme jím opojeni, okouzleni, očarováni. Dokážeme na něj neustále myslet a těšit se.

20.9.2017 v 23:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 | Diskuse

Libuse Palkova

Na letišti

V předchozím blogu jsem zmínila historku ukazující, jak probíhají letištní transfery. Ztracený turista není to jediné, co se, může stát. Co když se ztratí řidič autobusu nebo rovnou průvodkyně?

20.9.2017 v 20:16 | Karma článku: 13.23 | Přečteno: 571 | Diskuse

Eva Dreyová

Jak se to dělá po americku

Řeč prezidenta Trumpa v OSN byla jistě působivá a mnozí zaplesali, že konečně Amerika si bude hledět jen svého multikulturního národa, který potřebuje rozumné vedení a zametá si důkladně hlavně svůj práh.

20.9.2017 v 20:07 | Karma článku: 21.31 | Přečteno: 578 | Diskuse

Pavel Vrba

Horor na horách, aneb jak jsem se málem ztratil.

Prostě jsem se ztratil a plně si zatím stojím. Vím, že to není úplně „IN“, protože dneska frčí dělat ze sebe odborníka ve všem a na vše. Já si ale spíše lebedím ve všech svých nedokonalostech a nedostatcích.

20.9.2017 v 18:30 | Karma článku: 13.37 | Přečteno: 320 | Diskuse
Počet článků 54 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 811

Energetika v souvislostech. O Temelínu a jiných (ne)jistotách české i evropské energetiky.

V energetice pracuji jako projektant již 25 let, postupně ve firmách ABB, ALSTOM, ČEZ, nyní PSG. 

https://simonikmilan.wordpress.com



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.