Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jádro nebo uhlí. A kam se ztratily OZE?

17. 07. 2015 19:00:00
Pokud se nám nebude dařit stavět nové jaderné bloky, vrátíme se ke kutání a pálení uhlí. Tak se dá interpretovat stanovisko pana Mládka, když zachování limitů těžby podmiňuje úspěšným plněním státní energetické koncepce.
Ministr Mládek, který se v rozhovoru pro E15 označil za "nejvstřícnějšího k představám horníků" je po půl roce a několika více či méně povedených studiích nucen přiznat, že svoji vstřícnost k těžařům nemůže opřít o žádná relevantní data.

Snad již poslední studie k problematice těžebních limitů z dílny MPO jasně říká, že je dostatečné "posunutí" limitů pouze na Bílině. Oproti dřívějším alarmistickým zprávám o nutnosti okamžitého rozhodnutí studie připouští až 10-leté odložení rozhodnutí o limitech na ČSA. Prolomení prý bude nutné pouze tehdy, když stát nebude plnit ASEK: "Teoreticky lze rozhodnutí s určitými náklady v řádu maximálně jednotek mld. Kč odložit až do doby předpokládaného ukončení těžby po roce 2025, kdy začnou na lokalitě rekultivační práce a kdy už by měla být v běhu výstavba obou nových jaderných zdrojů, realizovány významné úspory a zvýšení energetické účinnosti a realizována větší část rozvoje chytrých sítí a decentralizovaných zdrojů (str.3). MPO též konečně přiznává, že CZT postavené na uhlí není žádná nedotknutelná modla, ale že během pár let začne mít smysl nahrazovat uhlí jinými technologiemi: "S očekávaným vývojem úspor a snížením objemu dodávek a nárůstu nákladů na snižování emisí a poplatků za jejich produkci dojde v horizontu 15 až 20 let k nárůstu CZT, u kterých bude záměna efektivní. Zásadní je tedy pro zabránění nárůstu cen tepla udržet dostupnost uhlí pro teplárny nejméně po dobu těchto 20 let". (str.76).

V rozhovoru též říká: "Máme akční plán pro rozvoj jaderné energetiky, a když se uskuteční, nebude zapotřebí bourat Horní Jiřetín. Ale co když nám to někdo překazí?" Ale copak otázka stojí jádro nebo uhlí? Vždyť MPO zpracovalo i tzv. zelený scénář ASEK, bez nových jaderných bloků. Podle MPO prý v tomto scénáři hrozí deficit výroby elektřiny. "Zapomněli" v něm totiž uvažovat intenzivnější rozvoj obnovitelných zdrojů, kterým lze tento deficit (13 TWh) poměrně snadno pokrýt.Zelený scénář ASEKZelený scénář ASEK

A v případě úspěšného vývoje energetické unie lze počítat s importem elektřiny ze zemí s výhodnějšími přírodními podmínkami pro výroby z obnovitelných zdrojů. No prostě pořád nás straší nedostatkem elektřiny.

MPO by mělo pracovalo na naplnění své koncepce, tedy vytváření podmínek pro rozvoj nejen jádra, ale i chytrých sítí a obnovitelných zdrojů. Místo toho půl roku ztrácelo čas hledáním neexistujících důvodů pro bourání Horního Jiřetína.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Další zprávy z energetiky:

TZB-Info: Jak je to s podporou veřejnosti jaderné energetice
Zajímavé v případě tohoto výzkumu je, že tisková zpráva ekologické organizace, která se otevřeně staví proti rozvoji jaderné energetiky, interpretuje výsledky výzkumu CVVM vyváženěji, než ČTK, která by měla být nezávislá. Zprávu ČTK přitom převzala v podstatě všechna masová média.

Stephen Tomas: Z atomové renesance nic nezbylo
“Čekalo se, že nové modely budou jednodušší, levnější, stavebně snazší a rychlejší a že finanční rizika se sníží. Všechny tyto předpoklady se ukázaly jako nesprávné. Zdůrazňovala se pasivní bezpečnost, mluvilo se o stavebních nákladech 1000 dolarů za kilowatt výkonu, současné odhady mluví o 8000 dolarů.“

Michal Šnobr o české energeticeVideozáznam z konference Glopolis. "Česko má ideální výchozí podmínky pro nadcházející transformaci energetiky. Za situace, kdy v Evropě nikdo není schopen za smysluplné peníze ve smysluplném čase postavit jadernou elektrárnu, nejmenší země EU se chce stát jadernou velmocí a zvýšit výrobu elektřiny z jádra až na 60%. V okamžiku, kdy Německo se zbavuje jádra úplně a jaderná velmoc Francie snižuje podíl jádra. pod 50%, tak Česko chce mít podíl jádra nad 60%." TAZ: E.On musí ručit za své jaderné odpadyNově připravovaným zákonem chce německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel (SPD) zamezit tomu, aby se energetický koncern E.On plánovaným rozdělením firmy na dva díly částečně zbavil svých závazků vůči jadernému odpadu, který vyrobil.

Evropský parlament žádá zvýšit recyklaci a omezit spalování
Dnešním hlasováním požaduje Evropský parlament výrazně zvýšit recyklaci a omezit skládkování. Europoslanci chtějí po roce 2020 spalovat pouze nerecyklovatelné suroviny a zastavit financování výstavby nových spaloven z evropských fondů. Vláda však v rozporu se svým programovým prohlášením prosazuje veřejností odmítané a neefektivní spalování odpadu. Evropská unie je závislá na dovozu surovin. Přesto se 60 % cenných surovin obsažených v komunálních odpadech nenávratně ničí ve spalovnách nebo na skládkách. Unijní recyklace komunálních odpadů dosahuje v průměru jen 40 %, zatímco nejúspěšnější evropské státy přesahují 60 %. Europoslanci požadují zvýšit míru recyklace komunálních odpadů na 70 % do roku 2030 (nyní EU 40%, ČR 30%).

Energypost: No baseload in Germany in 2030
There will be no more baseload power in Germany in 2030 and possibly not anywhere in Europe. There is no business case for new nuclear power in Europe. Renewables, not thermal power, should get capacity payments – and be responsible for balancing. These are some of the explosive messages from a new report from the influential German think tank Agora Energiewende, which represents government, industry and NGO’s. In an exclusive interview with Energy Post, Dimitri Pescia, Senior Associate of Agora Energiewende, explains the thinking behind the new research. “The really important question today”, he says, “is how to finance renewables in the long run. They may never be able to finance themselves in the current market design.”

50% OZE do 2030 je v Evropě při větší integraci sítí představitelnéThe German energy transition - or Energiewende - cannot be regarded as a solely German phenomenon and is increasingly impacting energy systems far beyond its borders. If the Energiewende is to turn into a true success story – which we have alerted to before – it must become more European. To help clarify the different energy priorities among many European governments, we have now included a whole new chapter on our website that deals specifically with how the German Energiewende is impacting a number of other European countries, including Poland, Denmark, France, the Czech Republic, Spain, Austria, and the United Kingdom. From this European perspective, we ask how these countries themselves are pushing for energy transitions at home. Ultimately, greater European energy security largely depends on building new and better cross-border interconnections between countries, which relies on further harmonizing European energy systems.

Energypost: Gas demand failing, does anybody notice?
Security of supply has been at the top of the energy agenda in the EU for some time. But are we addressing the real nature of the problem? As Dave Jones from Sandbag and Jonathan Gaventa and Manon Dufour from E3G point out, Europe’s gas demand has been consistently overestimated by all responsible bodies. Today, gas consumption is at its lowest level since 1995, but still official projections assume future growth, and therefore increased dependency on Russia. According to the authors, this is unlikely to happen: “structural shifts” in the European economy are changing demand patterns irrecovably. Hence, gas dependency will increasingly be a local phenomenon requiring local solutions. You can read their analysis here.
Energypost: Danish offshore wind getting better time
Denmark continues to set the pace in driving down the cost of offshore wind, writes independent energy consultant Mike Parr, who has been following Danish offshore wind tenders for years. Parr notes that In its latest tender for 350 MW of near-shore wind farms the maximum price has again been reduced. He calculates that Danish offshore wind now costs roughly half of what the new nuclear plant at Hinkley in the UK will cost.

WSJ: Wall street pumps billions into renewables Analysts, bankers and investors at the Renewable Energy Finance Forum in New York this week were ebullient. Many see the sector as past a tipping point: Skepticism has melted among the financial brokers of the energy world, and they have started to fund the renewable-power sector as a legitimate upcoming rival to fossil fuels.
Autor: Milan Šimoník | pátek 17.7.2015 19:00 | karma článku: 8.38 | přečteno: 607x

Další články blogera

Milan Šimoník

Trh s elektřinou - chaos nebo transformace?

Jsme na začátku transformace energetického sektoru, kterou však nelze naplánovat a současný "chaos" je zdá se nevyhnutelným průvodním jevem. Je na každé zemi a jejích politických i technických elitách, jak to zvládnou.

22.3.2016 v 19:54 | Karma článku: 9.14 | Přečteno: 390 | Diskuse

Milan Šimoník

Energiewende pokračuje. A kde dělají pánové z ČEZ distribuce chybu?

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů už kryje v Německu třetinu spotřeby. Systém výkupních cen evidentně funguje - ceny elektřiny pro domácnosti jsou stabilní a Energiewende má stále vysokou podporu veřejnosti.

1.3.2016 v 7:26 | Karma článku: 12.01 | Přečteno: 938 | Diskuse

Milan Šimoník

Nové tarify pro distribuci elektřiny. Proč takový spěch?

Podle návrhu ERÚ má být od roku 2017 cca. 80% platby za distribuci elektřiny odvozováno od velikosti jističe, oproti dnešním cca. 20%. Jenže proč tak výrazná změna a tak náhle?

12.2.2016 v 19:34 | Karma článku: 24.12 | Přečteno: 1533 | Diskuse

Milan Šimoník

Svíčky patří na vánoční stromek

Energetika se rychlým tempem proměňuje a dělat jakékoli předpovědi je velmi nevděčný úkol. Právě proto potřebujeme otevřenou diskusi o všech variantách, ne další strašení svíčkami.

22.12.2015 v 17:49 | Karma článku: 8.96 | Přečteno: 487 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Karel Schweitzer

Lež má krátké nohy, pane Rovenský

Asi k nikomu nemám tak zvláštní vztah jako k ekologickým aktivistům. Jsou mezi nimi totiž zajímaví lidé, kteří s nadšením bojují proti špinavostem, ale i podivní lidé, jejichž chování má blízko k manipulaci a účelové lži.

18.9.2017 v 10:53 | Karma článku: 29.40 | Přečteno: 1395 | Diskuse

Mirek Matyáš

To je on! Mého srdce šampion!

Malý elektromobil jsme do firmy zapůjčili poté, co jsme zjistili, že dojezd eGolfu je pro naše potřeby až až. Je menší, ale kupodivu nám vyhovuje lépe.

8.9.2017 v 8:53 | Karma článku: 8.15 | Přečteno: 429 | Diskuse

Ondra Kňava

Díky antioxidantům žena přišla o plíce

Zdrcující sílu antioxidantů poznala 39letá žena z Příbrami. Častá nachlazení a s tím spojená pracovní neschopnost, přiměly Jiřinu (39) k samostudiu.

7.9.2017 v 9:05 | Karma článku: 24.33 | Přečteno: 1905 | Diskuse

Mirek Matyáš

Straší, ale jede! - jaké je to s eGolfem?

Postřehy z dvouměsíční práce s eGolfem. Kam to šlo, tam elektromobilem. Kam to nešlo, tam spalovákem nebo vlakem. Bratislava elektromobilem, Praha elektromobilem, Ústí n/L elektromobilem, Maďarsko elektromobilem - a Ostrava vlakem.

6.9.2017 v 8:56 | Karma článku: 10.90 | Přečteno: 420 | Diskuse

Mirek Matyáš

Horor pro elektromobilisty - mrazivá jízda bez topení!

Dnes budu psát o tom, jak hororová může být cesta elektromobilem, který neznáte, a nemáte ho tak pořádně odzkoušený. A ještě k tomu cesta v mrazivé noci!

4.9.2017 v 9:46 | Karma článku: 34.86 | Přečteno: 5342 | Diskuse
Počet článků 54 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 811

Energetika v souvislostech. O Temelínu a jiných (ne)jistotách české i evropské energetiky.

V energetice pracuji jako projektant již 25 let, postupně ve firmách ABB, ALSTOM, ČEZ, nyní PSG. 

https://simonikmilan.wordpress.com



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.