Zateplování není spojlerem na koloběžku

Ekonomka Šichtařová se nelichotivě vyjádřila k ekonomickým plánům ČSSD[1]. Souhlasím, že různé megalomanské budovatelské plány ČSSD například stavba Temelína jsou nesmyslné, neboť při dnešní rychle se měnící situaci a vývoji nových technologií je to velmi riziková a hlavně zatím nepotřebná stavba. Ovšem nesouhlasím s jejím názorem, že zrovna zateplování je čímsi marginálním, co ekonomice moc nepomůže. ČSSD plány na podporu zateplování opisuje od úspěšného projektu Zelená úsporám, zavedeného ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem během účasti Strany zelených ve vládě Mirka Topolánka.

 
Každá miliarda veřejné podpory investovaná do energetické modernizace domů vytvoří až 1 000 pracovních míst a vrátí se státu zpět ve výši v průměru jedné miliardy korun zpět na daních, sociálním a zdravotním pojištění a nevyplacených sociálních dávkách. Každá miliarda investovaná do projektů energetické renovace budov také současně indukuje růst HDP ve výši 2,13 až 3,59 miliard korun. Prokázala to studie člena NERVu M. Zámečníka oponovaná L. Niedermayerem [2].

 
Stále je nezatepleno 50% panelových domů a 80% ostatních bytů a domů. Absorbční kapacita je nejméně 500 miliard korun, a to mluvíme pouze o tzv.ekonomickém potenciálu [3]. Do Zelené úsporám je proto možné vložit mnohem víc prostředků než dosud. Kdyby stát každoročně podpořil investice do modernizace budov 12 miliardami korun, tak to podle výše uvedené studie vyvolá jednoprocentní plus pro HDP každý rok.
 
Energeticky šetrné budovy tak mají větší přínos pro ekonomiku než mnohými politiky podporovaná ale vysoce riskantní mnohasetmiliardová investice do dalších reaktorů v Temelíně. Rodiny uspoří tisíce až desetitisíce korun ročně za vytápění neboť ůčty za energii v pasivním domě jsou oproti běžné stavbě o 80–90 procent nižší.
 
K financování programu lze využít evropské fondy, část miliard z dividend ČEZ a výnos z aukcí emisních povolenek.
Na příkladu rušeného dolu Paskov je vidět že podpora zateplování přímo v problematické lokalitě může relativně levně řešit problémy s nezaměstnaností [4].
 
Ještě doplnění:
Hesla o volném trhu a ruce trhu která jsou v podtextu vyjádření mnohých ekonomů jsou iluzí či úmyslnou lží. Státy jsou ve vleku různých skrytých či otevřených dotací do stávajích technologií [5], které nechtějí či nejsou schopny zatím omezit. Např  státy OECD dotují fosilní průmysl ca.500 miliardami USD ročně a o desítky miliard korun se jedná i v Česku[6]. Navíc v ceně tepla či elektřiny z uhlí spotřebitelé neplatí externality(viz minulý blog) či v případě jaderných elektráren provozovatelé mají podstatně omezen omezenu odpovědnost za případnou havárii. Za takové situace jsou dotace do rozvoje nových technologií (např.OZE) či podpora prospěšných opatření jako je zateplování cestou jak podmínky na trhu částečně vyrovnat. 
 
 
[1] http://byznys.ihned.cz/c1-60809460-anketa-analytiku-plany-cssd-na-podporu-ekonomiky-zafunguji-jako-spojler-na-kolobezce
[2] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/na-snizovani-zavislosti-na-plynu-uhli-stat-vydela
[3] http://www.mineralniizolace.cz/media/cela-studie-potencialu-uspor-energie-v-budovach-v-cr.pdf
[4] Pracovní místa za rušený důl Paskov: V zelené úsporám jen za 1,3 miliardy
[5] http://www.ceskapozice.cz/byznys/energetika/co-se-z-faktury-za-elektrinu-nedozvime
[6] http://www.ekobydleni.eu/energie/oecd-podpora-fosilnich-zdroju-energie-vysava-verejne-zdroje