OZE jsou stále drahé. Do nákladů musíte započítat i všechny externality, na které se s oblibou poukazuje u klasických zdrojů elektřiny. Jsou to především 100% záložní zdroje pro dobu, kdy nesvítí slunce či nefouká. Tyto zálohy mají mnohem menší koeficient využití, než by měly bez OZE, a investiční složka nákladů přepočtená na vyrobenou jednotku energie je tak mnohem vyšší. Dalším externím nákladem je např. v Německu nutnost rozšíření přenosové soustavy z místa výroby na severu na místo spotřeby na jihu.

Nemůžete plést hrušky s jablky. Snížení ceny fotovoltaické elektřiny na úroveň ceny pro malospotřebiltele je sice pěkné, ale stále je to několikanásobek ceny silové elektřiny, se kterou lze jedině srovnávat.

Ano, ale to je co to říkám aby se MPO státní koncepci férově věnovalo, posuzovalo varianty a započetli jak to co říkáte, tak na druhou stranu i externality uhlí, problémy s jaderným odpadem, podpojištěnost jad.elektráren, rizika koncentrace obrovského zdroje v Temelíně, a mnoho dalších aspektů. Jednostranně vybraná komise připravující SEK nezaujatost nezaručuje.    I současný systém a zejména jaderné elektrárny potřebují uhelné elektrárny provozované na částečném výkonu jako zálohu a vyrovnávání spotřeby. Fotovoltaika je decentralizovaný zdroj, takže nemusí soutěžit se silovou cenou energie, ale s cenou ze zásuvky, sníženou o část nákladů na distribuci. Samovýrobci stačí návratnost investice třeba 15 let a tím se dostane na nákladovou cenu ca.3-4 Kč/kWh. A to už je zajímavé.

A co se týče sítí, přečtěte si tu evropskou vizi:

"...Z různých scénářů dekarbonizace vyplývají různé skladby zdrojů energie, a tedy různé požadavky na infrastrukturu. Energetický plán do roku 2050 uvádí různé scénáře, jak zajistit konkurenceschopnější a bezpečnější energetický systém a zároveň se vyrovnat s úkolem snížit emise uhlíku do roku 2050 o 80 %, a představuje silný politický signál. Plán také identifikuje investice do stále inteligentnějších a flexibilnějších infrastruktur jako jednu z nejlepších variant.Odhaduje se, že do roku 2020 bude nutno do modernizace a rozšíření evropských energetických sítí investovat přibližně 200 miliard EUR. Tyto obrovské investice však mohou do roku 2030 vést k významným úsporám ve výši až 40–70 miliard EUR ročně, které nebudou muset být vynaloženy, a konkurenceschopnější velkoobchodní ceny plynu, což lze vyjádřit částkou 7–12 EUR měsíčních úspor za účet za energie. To by mohlo významně přispět k vyrovnání nárůstu cen energie a zlepšit konkurenceschopnost průmyslu Unie."