To co říkáte je extremni maximalisticky nazor, realita přece bude jiná. Mluvil o tom pan Platt v Respektu, http://bit.ly/1dDsST0 Uznávám, je to celkem obecný rozhovor, tu studii neznám, ale podstatné je zabývat se tím a chtít takové alternativy v úzké evropské spolupráci posoudit..  I současný systém má ca.50% kapacitní rezervu a využití velké části elektráren je jen částečné. Část OZE je stabilní(biomasa,bioplyn), s postupným rozvojem řízení spotřeby a akumulace v různých formách se bude využití i max.nutná kapacita záložních zdrojů - stávajících i nových fosilních či jaderných snižovat.

Pane Šimoníku, pokud jste ten rozhovor četl, tak jste si jistě všiml, že předkládaná vize tam by pracovala v situaci, kdy máte zásobníky, které dokáží týden dodávat výkony potřebné pro celou Evropu. Jak je to realistické uskutečnit toto, nechám na čtenářích. Jinak, kolega Platt nepředkládá výsledek hledání nejeefektivnějšího a nejekologičtějšího energetického mixu, který umožňuje dosáhnout rozumné ceny pro spotřebitele, ale vizi, co lze dosáhnout v situaci politického nařízení Energiewende (tedy zákaz jádra a příkaz co největšího podílu větru a slunce). A ukazuje, že bez existence něčeho, co není a není představa, kdy se toho dosáhne (tedy masivní ukládání elektřiny) opravdu nejde uskutečnit.vysoký podíl OZE. 

Jsem opravdu zvědavý, jestli Francie přistoupí na násobné zvýšení cen elektřiny pro spotřebitele jen proto, aby byla německá Energiewende lacinější.

Omlouvám se, Temelín je "jen" 38%. Evropské trhy s elektřinou se dále integrují, operátoři všech středoevropských zemí od Německa po Madarsko mají společné dispečerské pracoviště v Mnichově, od 2015 se budou přeshraničně prodávat i podpůrné služby, a tím i záložní kapacity, domnívám se, že zdůvodnovat Temelín požadavkem národní bezpečnosti a soběstačnosti postupně pozbývá smysl, snad ještě pár let pro jistotu dostatek výkonu, dokud si na společnou Evropu nezvykneme.

Pokud se přenosové sítě budou dále integrovat, tak už to v průměru přece bude daleko víc než 40%, nebo se výroba z různě fluktuujících zdrojů bude doplnovat, potenciál OZE v Evropě je větší než v Česku, vítr na pobřeží i FV na jihu budou podstatně přesahovat potřebu těchto zemí a budou v době přebytku podstatně levnější než jádro, samozřejmě bez započítání záložních zdrojů, kterých ale bude mnohem méně než 60% a z nich též část stabilní OZE(biomasa, bioplyn, voda). Přenosy na 1000 km podzemními HVDC přece už nejsou až takový problém ani nákladově i technicky, navíc podzemní kabely bezpečné i bez potíží s akceptací. A nemluvíme přece o aktuální tech.a cenové situaci, ale o výhledu desítek let. Jasně že neumím odpovědět všechny vaše otázky, ale tento trend mi dává smysl.

viz též "Dlouhodobá vize infrastruktury v Evropě":

...Z různých scénářů dekarbonizace vyplývají různé skladby zdrojů energie, a tedy různé požadavky na infrastrukturu. Energetický plán do roku 2050 uvádí různé scénáře, jak zajistit konkurenceschopnější a bezpečnější energetický systém a zároveň se vyrovnat s úkolem snížit emise uhlíku do roku 2050 o 80 %, a představuje silný politický signál. Plán také identifikuje investice do stále inteligentnějších a flexibilnějších infrastruktur jako jednu z nejlepších variant.  Celý dokument: http://bit.ly/1peLpxe

Pane Šimoníku, teď k Vašim představám v tomto příspěvku do diskuze z pohledu tématu tohoto blogu. Vy opravdu myslíte, že systém, ve kterém je ve vhodných podmínkách dodáván veškerý výkon pro naši republiku z větrných parků na severu nebo solárních elektráren na jihu pomocí jednoho kritického vedení s délkou v řádu tisíce kilometrů je odolnější proti black-outu? Ty jednotlivé větrné turbíny a solární elektrárny mohou být jakkoliv malé a decentralizované, přesto se často budou chovat jako dvě velké elektrárny (jedna sluneční a jedna větrná). Slyšel jste někdy o poruchách (událostech) ze společné příčiny. V tomto případě je tou společnou příčinou buď počasí nebo porucha na tom kritickém vedení. A frekvence vyřazení systému kvůli počasí bude značně vysoká. Z tohoto pohledu jsou jednotlivé bloky Temelína daleko více "decentralizované" a nezávislé. 

Zatímco nyní potřebujete zálohu na jeden největší blok v síti, ve Vašem případě musíte mít zálohu na celý výkon. Pokud v severských přímořských oblastech nefouká, tak Vám nepojede žádná z turbín a totéž, pokud na jihu bude přecházet oblačnost. Na každý MW stavíte tři elektrárny a ještě těch dvakrát tisíc km vedení, které musí přenášet mnoho GW. To opravdu nemůže být levné a bude to muset zaplatit nakonec spotřebitel (kdo jiný).

Vy si opravdu myslíte, i na základě nynější zkušenosti z Německa, kde mají problém postavit jediné 800 km dlouhé vedení uvnitř Německa, že třeba italský nebo i polský či německý farmář bez problému dovolí postavit vedení elektřiny pro Česko? 

Celé je to vzhledem k ekologii (jste ve straně zelených) opravdu jemně řečeno ztřeštěné. Větrné a solární zdroje zabírají zhruba o dva řády větší plochu než klasické (viz diskuze pod Vašim rozhovorem na České pozici) a Vy musíte postavit celý potřebný výkon jak ve slunečních elektrárnách, tak ve větru a i v těch klasických zdrojích. A ještě ta tisícikilometrová vedení, která také zaberou dost velkou plochu. Tady podle mě ekologie opravdu pláče.

Takže si dovolím pár poznámek. První je, že těch 50 % výroby budou po dostavbě dodávat Dukovany a Temelín dohromady, Tedy ne samotný Temelín. Koncepce pana Šimoníka je, pokud jeho příspěvkům dobře rozumím, že velkou část naši energie budou zajišťovat německé větrné parky na severu u moře. Ty budou ve větrných dnech dodávat téměř celý náš potřebný výkon. K tomu bude potřeba postavit vedení o délce nejméně 800 km. O tom se nyní diskutuje v Bavorsku. A protesty dotčených obyvatel naznačují, že postavení tohoto vedení do doby než se odstaví všechny německé jaderky, je nereálné. Mám dotaz. Kdy hrozí větší riziko black-outu. Když polovinu vaší produkce zajišťuje osm oddělených bloků ve dvou elektrárnách přímo v České republice. A to zdrojů stabilních a spolehlivých. Nebo, když se spoléháte na zdrje závislé na počasí a jejichž elektřina se přivádí vedením dlouhým téměř 1000 km? Navíc i roční využití větrných zdrojů v ideálních mořských podmínkách je díky tomu, že vítr ne vždy fouká, okolo 40 %. Těch 60 %, které zbývá zajistí pan Šimoník plynem? uhlím?

Právě kvůli těmto "zdrojům" potřebujeme zkoušet blackouty...

To asi proto, že jsem ještě na jeho komentáře nereagoval, napravím to. Mezitím si přečtěte komentáře od JiB, který tam má s Wagnerem dosti důkladnou debatu.

no o něm právě píšu

tak jsem si přečetl článek na odkazu, který jste mi poslal http://www.ceskapozice.cz/byznys/energetika/energeticky-expert-samotny-prechod-na-obnovitelne-zdroje-nestaci a musím konstatovat, že pan Vladimír Wagner tam, nejenom vás, argumentačně naprosto utřel

pěkná vize a máte tam jednu nenápadnou větičku a ta zní " doplněné do budoucna akumulací elektřiny" ano pokud bychom dokázali vyrobenou elektřinu skladovat je celý problém vyřešen ale to neumíme a jak to vypadá ještě dlouho nebudeme umět(kupodivu nejefektivnější je přečerpávací elektrárna) takže když bychom ke každému alternativnímu zdroji držet jako zálohu zdroj klasický , musím se ptát proč?

V naší zemi můžeme rovnou zapomenout na větrné elektrárny, neboť je zde nesmírné přírodní bohatství krajiny a turistický trh.

Vodní elektrárny, kapacita vodních toků je již dávno vyčerpána.

Plynové elektrárny vyrábějí drahý proud, Bio elektrárny jsou drahá hračka, obdobně jako fotovoltaika.

Zde patří ono okřídlené " ševče drž se svého řemesla".

Těmito pokusy jen zatěžujeme naše hospodářství a domácnosti a je to draze vykoupeno hospodářským útlumem.

U nás je problém kdy elektřina jde cestou nejmenšího odporu a tak ze severu Německa přes nás na jeho jih proudí velké toky elektřiny. Zde se mělo instalovat nějaké zařízení, pekelně drahé jež by ochránilo naší soustavu. Je potřeba navíc sítě, zde transformátory chránit před elektromagnetickými bouřemi, pak by to nebyl týden ale roky ... . Navíc jako průmyslová země, kde zmizelo 80%  lehkého průmyslu a velmi energeticky náročný těžký průmysl taktéž se výrazně omezil. Je zde potřeba zavést jednotnou energetickou dlouhodobou politiku a ne aby každá vláda dělala pokusy.

Ale chránění "naší soustavy" už podle mě je zastaralý koncept. Sítě i trhy s elektřinou se propojují, do r.2015 bude market coupling velké části evropy, s přeshraničním prodejem podpůrných služeb i záložních zdrojů. "Národní energ.  bezpečnost" je již nyní z velké míry abstraktní pojem, který je zneužíván lobisty za českou jaderně-korupční cestu velkých lobby ovládajících stát. Spojená Evropa bude schopna mnohem účinněji řešit budoucí problémy, viz odkaz na vizi evropské infrastruktury http://bit.ly/1peLpxe

Že prý: "Základním rizikem  jsou klimatické změny a s tím spojené extrémy počasí ..."

Ale houby ! 

Rizikem jsou zelené nesmysly a ekoterorizmus.

Stačí zrušit násilím zavedené platby za fotovoltaiku, větroenergetiku,  a bude po riziku. 

Pokud se zastaví tažení proti jádru, tak budeme mít jako bonus i čistý vzduch.

Takze zase jsme si precetli jednu zelenou agitku.

No, ono se časem ukazuje, že zelení mají v mnohém pravdu. Třeba klimatické změny už dnes opravdu nikdo rozumný nezpochybňuje, ale kolik bylo v Česku chytráků, kteří vše věděli nejlíp, když na tato rizika zelení již dávno začali upozorňovat.