Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

V83l67a47d84i68m13í57r 35Š81ť53a31s85t15n97ý 1261406235953

to já vám přeji dovolenou po větru od větrného parku. I vám by po pár dnech došlo, jaký je to opruz pro lidi, kteří u něj žijí trvale

+1/0
4.8.2015 7:01

J39a21n 69V73e27s75e84l86ý 5784413502491

Už jsem to párkrát absolvoval, naposledy před 14 dny jsem celou dovolenou čuměl od moře na větrnou farmu na kopci. A bez problémů.

Dětem se to tak líbilo, že mě uprudily a šli jsme se na ně nahoru podívat.

0/0
4.8.2015 12:45
Foto

V24l20a80d49i88m41í60r 13Š38ť88a74s67t40n71ý 1521496685523

tak příště nejezděte k moři a přijeďte do Krušných hor k větrné farmě Kryštofovy Hamry. Ušetříte a ještě si rozšíříte obzor. Přeji příjemný poslech.

0/0
6.8.2015 7:28

J61a37n 97V75e35s82e18l77ý 5694313532551

https://vimeo.com/63965931

0/0
10.8.2015 8:56

J16i27ř24í 22S79t14r19ž29í21n47e97k 3715558246109

Můžete prosím poskytnout objektivní informaci kolik energie a jaké náklady si vyžádá výroba a stavba větrné elektrárny, její průměrný roční energetický přínos (v ČR) a z toho vyplývající dobu návratnosti nákladů na stavbu, ale samozřejmě bez započítání dotací. Dále kolik větrníků by pokrylo např. 20% spotřeby energie v ČR.

Jak si reálně představujete v nejbližší době způsob akumulace energie z větrníků, protože větru bohužel neporučíte kdy má foukat. Nebo to umíte?

+1/0
3.8.2015 23:18

J88a33n 38V43e34s82e49l52ý 5754803832481

Energetická návratnost větrných elektráren se udává mezi 6-12 měsíci provozu a stále klesá. Ona ta energie při výrobě taky něco stojí a konkurence je konkurence.

Česká netto spotřeba je okolo 60 TWh/rok, tj. 20% je 12 TWh. Při předpokládaném koeficientu využití okolo 30% (držím se schválně nízko) neboli ekvivalent cca 2500 hodin plného výkonu za rok mi to vychází na 4,8 GW instalovaného výkonu neboli 1600 nejmodernějších 3 MW turbín.

Jen dodám, že desetina tohoto čísla se už v ČR točí a nejsou skoro nikde.

0/0
4.8.2015 12:56

Z38b98y30n88ě97k 75H39a23l48u84z32a 5923820288242

Chá, chá, prý 30% efektivnost VE. Leda v zelených vlhkých snech (v ČR je v současnosti průměr cca. 20%). A to nemluvím o rozdílu v efektivnosti během roku (10% léto, 40% zima). Pro mě za mě si ty svoje větrníky provozujte, ale za svoje Veselý, za svoje.

+1/0
4.8.2015 14:09

J96a55n 19V83e62s55e78l97ý 5584573822551

Kdo by stavěl VtE podle již dneska dávno zastaralých designů? Kdepak, bude se stavět to nejlepší, co dnes je nebo ještě lepší (až to přijde na trh). Nejlepší větrné lokality ve světě už jdou hodně přes 50% a Dánové si od nových offshore instalací slibují okolo 70%.

0/0
4.8.2015 14:40
Foto

V82l59a12d23i32m56í74r 74Š94ť37a96s54t95n74ý 1401616595333

nejlepší větrné lokality jsou bez vyjímky na moři, tam se s odřenýma ušima dostávají na číslo blízké těm 50%. Suchozemské instalace  mají s bídou účinnost 12-15%. Nejlepší větrné podmínky u nás má farma Kryštofovy Hamry. Farmu dlouhodobě monitoruje ing. Vladimír Velek a podle něj se tamní účinnost blíží 28%. Jinak, offshore větrné instalace jsou pohádkově drahé, investiční náročnost na jednotku výkonu je blízká té, jaká je nutná do atomu. Za "odměnu" máte zdroj s poloviční účinností, nestálou výrobou a nutností dalších investic do měníren, transformoven a přenosových linek. Já bych to s tou lácí zelené energie neviděl rozhodně tak růžově jako vy.

0/0
6.8.2015 7:36

J54a35n 17V19e39s36e94l61ý 5544553802161

Větrné farmy na pobřeží Skotska mají zcela běžně kolem 57-58%. A offshore instalace už se svou cenou (včetně přenosu na pobřeží a připojení) už dostaly v mělkých mořích pod cenu JE. Jako bonus k nim dostávají státy nové mořské rezervace, kde se nedá provozovat průmyslový rybolov a piloty obrostlé slávkami představují ideální biotop pro mořské vydry. A už je z nic i turistická atrakce. Počítám, že se taky někdy vypravím kouknout na ty 6-8 MW obludy, které se dnes instalují.

A k těm Kryštofovým Hamrům. Kouknul jsem se to a je mi všechno jasné. Dneska už se používá pozměněný design, který je optimalizovaný pro slabší vítr. Jó, technika uhání mílovými kroky, obzvláště když se VtE ročně vyrobí desítky tisíc.

0/0
6.8.2015 8:25
Foto

V91l52a65d55i59m92í16r 33Š44ť34a44s67t23n94ý 1161696405973

já si myslím, že zcela běžně 57-58% nemají, ale jestli máte nějaký věrohodný zdroj, který to tvrdí, rád si to přečtu

0/0
6.8.2015 10:55

J44a17n 67V75e45s11e92l98ý 5974853272151

http://www.geos.ed.ac.uk/homes/thompson/under/Wind.pdf

Máte to tam od strany 22. Třetí kvartil má hodnotu 47%, nejlepší jdou až k 80%.

0/0
6.8.2015 14:01
Foto

V83l71a11d83i59m84í56r 82Š88ť13a25s68t66n30ý 1821406885783

průměrné roční využití kapacity českých větrných elektráren je okolo 20%

http://oze.tzb-info.cz/vetrna-energie/11077-rocni-vyuziti-vykonu-vetrnych-elektraren-v-ceske-republice

0/0
6.8.2015 11:08

J43a97n 17V16e33s47e69l71ý 5264743762231

Ještě jednou a pomalu: Myslíte si, že by se stavěly stejné VtE jako před 5,10,15,20 lety? Ty už nikdo nedělá, dneska už jsou na trhu mnohem lepší kousky, optimalizované pro oblastí se slabším větrem.

0/0
6.8.2015 14:04
Foto

V73l42a92d50i66m85í25r 18Š53ť96a33s75t18n56ý 1151366745263

jeden z největších a nejnovějších větrných parků Bard1 udává využití 46%

http://nejedly.blog.idnes.cz/c/358985/Zprovoznen-nejvetsi-morsky-vetrny-park.html

0/0
6.8.2015 11:10

J10a67n 94V95e25s64e90l47ý 5214373162671

http://www.energypost.eu/offshore-wind-kattegat-unique-opportunity-europe/

http://www.energypost.eu/myth-expensive-offshore-wind-already-cheaper-gas-fired-nuclear/

Počtěte si. Mám o dva roky novější odkazy.

0/0
6.8.2015 14:11

J48i54ř67í 89S79t66r64ž50í69n77e31k 3145758716389

Pane Veselý, pochopil jsem správně, návratnost větrníku je 12 měsíců při zelených dotovaných cenách, kolik je návratnost při při nedotované ceně?

Ohledně Vaší informace, že akumulátory Dlouhé Stráně a Dalešice zachraňují ekonomiku Temelína a Dukovan jsem bohužel na Wikipedii našel úplně jiné informace o funkci Dlouhých Strání:

Hlavním úkolem elektrárny je zabezpečit stabilitu elektrizační soustavy, pro kterou je nezbytná rovnováha mezi aktuální spotřebou a výkonem dodávaným energetickými zdroji. Několikrát denně tak přechází z čerpadlového do turbínového režimu a naopak. Vlivem nástupu větrných a slunečních elektráren se výrazně zvýšila nestabilita systému.[zdroj?] Proto v poslední době elektrárna přechází do čerpadlového režimu i během dne, zatímco dříve přecházela do tohoto režimu nejčastěji pouze v noci.[zdroj?]  

Co je asi správně?

Pokud se shodneme, že stávají akumulátory v ČR s kapacitou 1gigawatu jsou jakžtakž vyhovující pro nestabilitu dodávky současných zelených energií v ČR, jak chcete řešit případný procentuální nárůst zelené energie, neslyšel jsem, že by se již stavěly, nebo byly hotové projekty na další akumulátory typu Dlouhých Strání, případně jiné nové koncepce.

Odpovědi na tento dotaz jste se bohužel vyhnul, nebo předpokládáte, jako zelení v Bruselu, že se to "nějak" vyřeší?

0/0
4.8.2015 15:37

J15a57n 48V69e72s87e83l74ý 5694663202321

1) Pochopil jste to úplně špatně, je to, že větrná elektrárna za 6-12 měsíců provozu vyrobí stejně energie jako bylo potřeba na její výrobu a sestavení.

2) Dlouhé Stráně a Delšice mají 2 funkce, čerpání vody a vypouštění vody. Takže fungují jako odběratel, když je elektřiny moc (v noci kvůli jaderným a uhelným elektrárnám, o slunečných a větrných víkendech kvůli větrným a solárním, kdykoli spotřebitelé "nedodrží plán"). Fungují jako špičkový zdroj s rychlým náběhem, ale stabilitu soustavy nezajišťují, to se historicky v ČR dělalo a dělá pomocí rotující masy - výkonové rezervy parních turbín. To je jedno, nikoli jediné řešení.

3) Zahraniční zkušenost ukazuje, že suverénně nejlevnější jsou pro stabilizaci elektrické sítě opatření na straně spotřeby. Tím se myslí velké odběry, které lze pružně zapínat a vypínat podle potřeby, protože se dá lehce skladovat služba poskytované elektřinou, tj teplo (teplá voda v bojleru), chlad (ledové kostky v klimatizaci, lihové kostky v mrazírnách), tlak (natlakovaná nádrž kompresoru), gravitační potenciál (načerpaná voda v nádrži na kopci), apod.

Na SV USA v gridu PJM už to došlo tak daleko, že tyhle postupy vytlačily z kšeftu i některé jaderné elektrárny.

V Dánsku mají 30 GWh (půl dne Dánské spotřeby) kapacity z nádržích na teplou vodu pro CZT.

0/0
4.8.2015 17:39

J18i93ř30í 11S36t80r34ž92í53n23e21k 3215448686979

Pokud shrnu všechny Vaše informace vyplývá mi následující: abychom mohli ještě více využívat drahou zelenou energii, budeme muset pro kompenzaci nerovnoměrného výkonu ještě stavět tepelné elektrárny s parními turbínami (rotující masa), které se budou pružně zapínat a vypínat.

Nevím jen zda ty elektrárny budou plynové nebo uhelné.

Jiná možnost dle vás je tlakovat zřejmě obrovské nádrže (vzdušníky) tlakovým vzduchem. Obvyklá účinnost u tlakování vzdušníků kompresory je 70-80%, při zpětné přeměně energie z tlakového vzduchu na elektrickou lze předpokládat obdobnou účinnost, tzn. dostáváme se na účinnost lehce nad 50% (super výhodné!!!!!!). V 2.odst. jste se nějak zamotal do tvrzení že Dlouhé Stráně stabilitu soustavy nezajišťují, ale o víkendech přece jen zajištují a "rotující masa" asi odpočívá. Opět jen připomínám, že účinnost vodní soustavy Dlouhé Stráně je pouhých 75%. Tzn. každý přebytek ze zelené energie protažený přes PVE Dlouhé Stráně se dále prodražuje o 33%. U vámi zmiňované varianty skladování zelené energie v tlakových zásobnících by tato energie byla dokonce 2x dražší. Další varianty - ledové kostky v klimatizaci a lihové kostky v mrazírnách raději nebudu posuzovat.

+1/0
4.8.2015 19:45

J88a67n 38V53e61s67e71l77ý 5754443442491

Člověče, vy mně buď provokujete nebo máte problém s chápáním psaného textu. Dobrá, přistupuju na hru budu psát co nejjednodušší věty:

1) Zelená energie není drahá. Stojí dnes stejně nebo míň než jaderná nebo uhelná. A cena pořád klesá. Jen musíte férově srovnávat nové s novými nebo staré se starými.

2) Balancování sítě v řádu sekund se posledních 100 let dělalo pomocí rotující masy, dnes už jsou k dispozici lepší (rychlejší, přesnější, levnější) způsoby. Jsou země světa, kde s tím mají veliký úspěch.

3) Suverénně nejefektivnější je skladování služeb poskytovaných elektřinou, tj. třeba když ve fabrice potřebují tlakový vzduch, tak ho mohou natlakovat "do foroty" podle potřeb sítě a ještě dostat zaplaceno za regulační služby. Ale ohřívání vody je bezkonkurenční.

4) Dlouhé Stráně dokáží balancovat (umí výrobu i odběr), ale až v druhém sledu, na primární regulaci jsou pomalé, ale moc se hodí, když ráno začne prudce stoupat odběr.

0/0
4.8.2015 20:29

Z54b21y35n69ě86k 16H76a65l53u28z87a 5613980558192

No to si snad děláte prdel "Zelená energie není drahá. Stojí dnes stejně nebo míň než jaderná nebo uhelná". To vidím na každém vyúčtování elektřiny, vy prolhanej zelenej demagogu. Takovým figurám bych milerád dopřál život v tom jejich snu. Howgh.

0/0
4.8.2015 21:19

J92a66n 90V88e54s69e15l38ý 5834113842361

To si nedělám prdel, to je tvrdá realita. Jen se holt nesmíte fixovat na 5-10 let stará čísla a zlodějiny české věrchušky, která, pravděpodobně schválně, vůbec nereagovala na rychlý pokles cen fotovoltaiky, který jaksi ještě pořád trvá. To je totiž polovina z každého padesátníku na kWh, který vás tak vytáčí.

0/0
5.8.2015 12:23

Z51b97y86n92ě69k 64H83a89l58u88z14a 5323140188832

Vytáčí mě zejména takoví zelení demagogové a lháři jako jste vy. Výkupní ceny OZ pro 2015, a rozhodně nejsou tržní.

http://www.eru.cz/documents/10540/613886/ERV_4_2014/4f60ee4b-5bfa-4636-846f-5c7dee3d8683

0/0
6.8.2015 9:24

J58a54n 82V96e62s81e42l14ý 5694183102101

Vytáčí mě agresivní blbové, kteří neumí rozeznat starou (splacená investice) a novou elektrárnu (budoucí výstavba).

Všiml jste si třeba v tom dokumentu, že výkupní cena elektřiny z větrných elektráren je už dnes stejná (70 EUR/MWh) jako neoptimističtější z optimistických předpokladů ceny elektřiny z nových jaderných bloků? Jenže v Temelíně nebo v Dukovanech ještě nemají ani projekt ani investora. A mezitím ty vrtule a panely (to je ta věc, co se buduje i s dotací mínus 750 Kč/MWh) budou rok od roku levnější, levnější a levnější.

0/0
6.8.2015 10:27

M48i13r94e66k 54P96i61n67k90a68s 7712581657696

Cituji www.alternativni-zdroje.cz :

"např. 1000 MW větrná farma zabere rozlohu 35 000 km2, uhelná nebo jaderná elektrárna o stejném výkonu pouhých několik km2, ve srovnání s nimi však vyrobí asi 8x méně elektřiny."

Jestli myslíte na každém kopci, víte, že již asi čtvrtina území ČR je velkoplošnou chráněnou oblastí?

Němci a Dánové staví větrné farmy na moři, USA v pouštích. Větrné mlýny mají výšku o málo přesahující venkovský statek,  větrné elektrárny 40-120m. Takže místo toho, že jste nám sem naklikal spousta odkazů, byste jako ekologicky uvažující expert (?) měl uvést, jaký podíl větrných elektráren na energetickém mixu ČR je únosný. Na každém kopci je nechci, i kdybychom měli elektřinu dovážet.

+1/0
3.8.2015 22:23
Foto

V54l96a86d84i10m19í95r 65Š15ť92a31s16t17n26ý 1471886125433

standard dnešních větrných elektráren je 150-200m

0/0
4.8.2015 7:04

J24a80n 86V36e76s55e98l61ý 5944183822191

Záleží jak definujete ten zábor plochy. Samotná větrná elektrárna na zemi zabere jen pár čtverečních metrů základů a max. ještě nějakou užitkovou příjezdovou komunikaci. Kolem nich můžete dále klidně pást dobytek, pěstovat obilí, nechat růst les, ... Prostě cokoli tam bylo předtím.

Nemusíte kvůli nim zbourat 5 vesnic a jednu zatopit jako kvůli JE Temelín.

A ta plocha musí být nějaký renonc, 35000 km2 je půl ČR.

0/0
4.8.2015 13:06

M51i87r40e18k 83P79i46n78k48a37s 7512811427496

Přiznám, i mne ta rozloha zarazila, ale je opravdu zkopírována z oné stránky. Třeba je to míněno tak, že ve zvlněné krajině stavíte jen na 

na kopcích. Nebo fakt renonc.

0/0
4.8.2015 14:14

Z68b66y22n61ě57k 93H12a66l64u43z62a 5463790498942

Strčte si ty  větrníky laskavě do zadele. Bez vyřešené akumulace a nových sítí je to obzvláště v ČR zdroj na prd. Bez dotací z našich kapes si ani neškrtnou.

Zelení by v této republice měli lézt kanálama.

+4/0
3.8.2015 22:17

J96a74n 81V84e27s66e54l60ý 5184643512791

V ČR je více než gigawatt výkonu v "bateriích" (Dlouhé Stráně, Dalešice), zachraňují ekonomiku Temelína a Dukovan, v noci nemají odbyt a vypínaní je ničí.

Jak pravil klasik: Kdo nechce hledá problémy, kdo chce hledá řešení.

0/0
4.8.2015 12:49
Foto

V28l33a71d92i56m28í91r 74Š62ť81a56s80t41n36ý 1181476705503

v noci velmi rádi odebírají proud z Temelína a Dukovan Rakušané pro své přečerpávací elektrárny, asi aby měli nabito a mohli na ně celý příští den nadávat a pořádat protestní akce

0/0
6.8.2015 7:26

J71a28n 87V84e46s69e85l48ý 5794133872271

Taky by to šlo říct i jinak, v noci Češi cpout pro sebe nevyužitelnou elektriku za dumpingové ceny do Rakouska. Francouzi to dělají stejně do Holandska, Belgie a Itálie.

0/0
6.8.2015 8:28
Foto

V26l63a81d22i27m48í97r 88Š12ť38a25s96t24n77ý 1511196915703

nikdo nikam nic necpe a Rakušani ji odebírají velmi rádi aby pak mohli farizejsky křičet, že žádný atom nechtějí

0/0
6.8.2015 10:51
Foto

Z48d62e84n54ě81k 94M98a86t95u62š54k84a 7768296565736

spočítejte do budoucna, kolik bude těch větrníků, které nahradí dnešní chladící věže.

0/0
3.8.2015 21:41

M96a20r20t54i87n38a 44M81o32u54d64r15á 7710283306869

Zabíjejí ptáky ;-(

0/0
3.8.2015 20:34

V59o76k73o72u30n 12V84l40a13d34i77m59i35r 8272828429128

Opravdu? Napiste prosim jak.

0/0
3.8.2015 21:34

M25i90r54e55k 46P84i70n43k38a80s 7842841877416

Stačí zadat do googlu: větrné elektrárny ptáci. Vypadne třeba drastický  http://www.osel.cz/6319-vetrne-turbiny-jako-ptaci-gilotiny.html  ale také řada článků, které tvrdí, že vhodně zvolená lokalita a typ turbíny škody minimalizují.

0/0
3.8.2015 23:25

M17i33r20e12k 54P73i90n67k34a90s 7882671387616

Abych tedy uvedl i druhý typ argumentace  http://www.vetrna-energie.cz/faq-10-castych-otazek/vyhaneji-vetrne-elektrarny-zver-_4

0/0
3.8.2015 23:31

M69a19r12t52i78n74a 68M93o52u37d33r59á 7900403276869

ony ty mrtvolky z volné přírody velmi rychle mizí, protože řada odklízečů (straky, kočky, atd....atd....atd....) dobře ví, jak, kde a kdy hledat něco dobrého k snědku - sežerou je dřív, než (a pokud) je lidé najdou.

+1/0
4.8.2015 12:15

V93o84k56o87u91n 88V91l88a12d56i27m36i59r 8462328359828

No, osel je osel. Ale porad nevim jak ty ptaky zabijeji. Vite jak pomalu se ty vetrniky toci? Asi jste jeste v zivote zadny nevidel.

0/0
4.8.2015 21:44

J25a68n 46V22e59s93e97l73ý 5784713502921

Ony opravdu ptáky mohou pobíjet, ALE platí to pro dnes už beznadějně zastaralé typy z 80.-90. let (50 kW vrtulky, které se rychle točí). Rozhodně to neplatí pro 10 let staré a novější.

0/0
5.8.2015 12:27

M51a31r22t92i65n96a 46M39o14u11d78r78á 7830653836889

http://g.cz/vetrne-elektrarny-vrazdi-ptaky

0/0
4.8.2015 12:12

J22a15n 59V48e41s70e87l82ý 5104593442481

Ještě dodám že řádově míň než chladící věže a o několik řádů míň než prosklené budovy.

0/0
4.8.2015 12:47

V33o62k19o72u32n 52V88l96a33d38i84m67i59r 8842888739478

Ja porad nevim, co je osklivejsi, vetrnik na kopci, nebo vedeni VVN.

A jak to resi sovetsky svaz, nas vzor? Obama zu rozhodl pro vetrniky a solarni panely.

Ale co Putin, ten nema pro same vyboje cas resit energetiku?

0/0
3.8.2015 20:16

V33i29k93t95o60r 43Š73e69d70i23v67ý 8646371130526

Větrník na kopci znamená ještě víc tras VVN. ;-(

0/0
3.8.2015 23:09

V90o86k90o72u40n 89V95l83a15d49i50m87i52r 8492748189288

Dalsi, co v zivote zadny vetrnik nevidel. Vsechny, ale opravdu vsechny, jak by rekl soudruh Klaus jsou pripojeny podzemnim kabelem.

0/0
4.8.2015 21:46



NOVÝ KODEX BLOGERA

Petice

Jaké jsou novinky kromě Politické arény? Podívat se můžete tady.

Žebříčky



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.