Uhelný teplárník Topolánek a údajný návrat Německa k uhlí

21. 08. 2013 9:20:00
Opakovaně se setkávám s tvrzením, že se Německo vrací k výrobě elektřiny ze špinavého uhlí, zatímco Česko se prý daří využívání uhlí snižovat ve prospěch "čisté" elektřiny z jádra. Podobně se vyjádřil pan Topolánek v nedělních Otázkách Václava Moravce. Diskuse se zúčastnila i paní Drábová a Martin Bursík[1]. Jaká je tedy skutečnost?

Kdo spolehá více na uhlí?

Česko je stále uhelná velmoc a dokonce velkou část elektřiny z něj vyrobené exportuje, ačkoli je spalování provázeno vysokými náklady na externality. Výroba z uhlí od roku 2001 klesá jen velmi mírně a stále se z něj vyrábí přes 50% elektřiny (viz graf níže, zdroj: Zpráva ERÚ 2012, uhelné elektrárny označeny jako elektrárny parní)

Vzhledem k docházejícím zásobam uhlím před limity bude podíl uhlí dle současné aktualizace státní energetické koncepce(ASEK) klesat, i když i v roce 2040 má mít uhlí na celkové výrobě stále ještě podíl ca.20%.

Vyroba_elektriny_CR_2001-2012.gif


V Německu byl ve stejné době byl podíl uhlí podobný, z 55% v roce 2001 výroba uhlí klesla na ca.48% v roce 2010 (zdroj:Arbeitsgemeinschaft Energiebilanzen e.V. 07/2013, viz graf níže) ale v posledních třech letech se podíl uhlí z uhlí znovu o ca.3% zvýšil. Je však třeba říct že toto nemile zaskočilo i samotné Němce. Velké koncerny totiž investovaly do stavby moderních paroplynových elektráren, jenže zhroucení trhu s emisními povolenkami a import uhlí z USA, kde se více využívá levný břidlicový plyn, způsobilo že elektřina z uhlí je podstatně levnější než z plynu a nově postavené paroplynové elektrárny jsou odstavovány. Po oživení systému ETS však zase konkurenceschopnost výroby z uhlí poklesne. Podstatnější však na tomto grafu je to, že ve stejném období 2010-2012 celková výroba z jádra a fosilních paliv klesla z 490 na 440 TWh a byla nahrazena vzrůstající výrobou z OZE.

Energiemix_Deutschland.png

Jak bude vypadat budoucí německá energetika

Trvalé zvyšování výroby z OZE je v souladu s dlouhodobým německým cílem. Klesající křivka v grafu 4-20 níže ukazuje podíl výroby z fosilního a jaderného paliva, tedy loňská hodnota 440 TWh je již na úrovni plánované v roce 2020 a dále bude klesat.

V roce 2040 bude výroba z fosilních paliv krýt jen asi 13% výroby elektřiny(Summe konventionell). Těžko tedy mluvit o tom, že se Německo vrací k uhlí.

Výroba elektřiny

Obr.4-20 Vývoj výroby elektřiny v Německu včetně přímého importu z OZE(založeno na na BMU-scénáři 2009 Pozn.překl. BMU-Německé ministerstvo životního prostředí) [3].

Někdo může namítnout, že tento plán je příliš ambiciozní, drahý či rizikový, jak se většinou jednostranně prezentuje v českých médiích, to je však téma na samostatný článek. Zatím se Německu plán rozvoje OZE daří plnit, ale třeba rozvoj přenosových sítí zaostává. Výsledkem však bude podstatné snížení závislosti na dovozových fosilních a jaderných palivech a zbavení se problémů a nákladů s těmito konvenčními technologiemi spojenými [2].

Často je poukazováno na výstavbu nových uhelných zdrojů. Tyto nevyrostly ze dne na den, byly a ještě budou stavěny z důvodu postupného odstavování všech jaderných elektráren do roku 2022. Tyto zdroje budou nahrazovat dosluhující staré uhelné elektrárny a budou spolu s plynem sloužit k vyrovnávání fluktuací výroby z OZE a k zajištění bezpečného zásobování země v obdobích minimální výroby z OZE či při výpadku importu. Jejich podíl na instalovaném výkonu a výrobě elektřiny bude trvale klesat(graf 4-17 níže) a v roce 2050 bude ca.60 GW, přičemž maximální potřeba německé soustavy je ca. 80 GW. Výkon fotovoltaických a větrných zdrojů bude dosahovat dvojnásobku potřeby německé soustavy.

Zdrojový mix

Obr.4-17 Vývoj celkového instalovaného výkonu zdrojů v Německu [3].

Z toho plyne, že klasická struktura, sestávajicí z velkých zdrojů pracujících obvykle celoročně, tedy v “základním” zatížení, doplňované menšími pološpičkovými či systémovými elektrárnami vyrovnávajícími výkyvy spotřeby ztrácí v energetice s velkým podílem OZE jakýkoli smysl. Doplňující zdroje k OZE musí být flexibilní a schopné častého startování a odstavování.

Bude též nutné pak posilování národních a mezinárodních přenosových sítí pro integraci lokalit s mimořádně vhodnými podmínkami, tedy velkých větrných parků na severozápadním pobřeží Evropy, případně fotovoltaických a později koncentračních akumulačních solárních elektráren (CSP) ve Středomoří. S dovozem až ca.20% el.energie z těchto zdrojů uvažuje výše uvedený scénář rozvoje německého zdrojového mixu(Direktimport EE). A čím větší a propojenější evropská soustava bude, tím větší bude schopnost maximálního využití fluktuované výroby z větrných a fotovoltaických zdrojů, bez nutnosti jejich vypínání.

Právě tento import elektřiny je určitou otevřenou otázkou v německé bilanci. Pokud Evropa nebude schopna do budoucna dále integrovat své elektrické sítě a tím maximálně využívat celého potenciálu obnovitelných zdrojů Evropy z těch oblastí kde je výroba elektřiny z nich nejlevnější, tak by Němci museli svými zdroji pokrýt i tuto část spotřeby.

Ještě třeba dodat, že studii [3] si u Deutsche Energieagentur(DENA) objednala společnost RWE a je to spíše konzervativní scénář vývoje. Jiné německé studie dokazují reálnost zajistit do roku 2050 veškerou výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Zpět do české reality

Z tohoto pohledu je debata v Česku o desetiletí pozadu. Diskuse u pana Moravce byla nicméně zajímává, třeba vyjádření paní Drábové "jádro je možnost, obnovitelné zdroje jsou nutnost". Pro další debatu o české energetice je třeba zmínit i vyjádření pana Topolánka že Temelín zatím opravdu nepotřebujeme. O slabinách oficiálních a často nadsazených předpovědí spotřeby nedávno psal i Topolánkův kolega Martin Hájek[4].

Pan Topolánek mluví o údajně uhelném Německu z pozice předsedy Teplárenského sdružení, které dlouhodobě lobuje za uhelné teplárenství a za prolomení územních limitů, ačkoli při skutečné modernizace teplárenství kombinací úspor a využívání OZE se lze bez uhlí za limity obejít. A o takovém moderním teplárenství mluvil Martin Bursík. Stačí se podívat do výsledků první Pačesovy komise.

Potencial_uspor_tepla.jpg

Odkazy:

[1] OVM - Státní energetická koncepce se nepovedla (Bursík, Drábova, Topolánek)
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/

[2] Atomová fakta
http://www.temelin.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=95&Itemid=86

[3] Deutsche Energieagentur-Integrace elektřiny z obnovitelných zdrojů, 2009
http://www.dena.de/fileadmin/user_upload/Presse/Meldungen/2012/Endbericht_Integration_EE.pdf

[4] Ošemetné prognozy spotřeby elektřiny - M.Hájek, článek v Pro-Energy
http://bit.ly/1cWIyFs

Autor: Milan Šimoník | středa 21.8.2013 9:20 | karma článku: 9.29 | přečteno: 833x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Jaroslav Jirát

České lesy – plíce Země

Vlna kritiky z Evropy se snesla na brazilského prezidenta Bonsonara kvůli jeho rozhodnutí povolit těžbu v amazonských pralesích. Kampaň zesílila, když vypukly rozsáhlé požáry. Snad kvůli odlesňování,

23.8.2019 v 10:37 | Karma článku: 17.77 | Přečteno: 319 | Diskuse

Lumír Vitha

Co se děje na poli - Hraboši zabíjejí!

Toto povídání jsem už měl hotové, ale nález dvou otrávených čápů mě přiměl do něj ještě sáhnout. Vždy se snažím odfiltrovat svůj názor, ale dnes chci říci, že za hraboše si mohou zemědělci sami a použití jedu hraničí se zločinem.

23.8.2019 v 6:30 | Karma článku: 23.49 | Přečteno: 531 | Diskuse

Petr Havelka

Druhý díl seriálu - Jak splnit evropské recyklační cíle

Do recyklace máme dle závazné směrnice přesunout za 15 let více než 1,43 milionů tun komunálních odpadů. EU chce odpady třídit a co nejvíce je recyklovat jako druhotné suroviny, aby nemusely končit na skládkách a ve spalovnách.

22.8.2019 v 12:42 | Karma článku: 8.86 | Přečteno: 729 | Diskuse

Martin Mařák

Nespadla ta Greta do moře?

By ji pak museli ekologisté nabalzamovat a vycpat slámou jako Rusové Lenina, no a pak vystavit někde v nějakém zeleném mauzoleu na Zeleném náměstí kdesi, nebo co, což si určitě nezaslouží.

21.8.2019 v 7:51 | Karma článku: 21.84 | Přečteno: 806 | Diskuse

Lumír Vitha

Co se děje na poli - místo hnojení pole dojení (2. část)

Průmyslová hnojiva. Takzvaná umělá, opak těch statkových. Obecně se má za to, že ničí půdu, život na poli i v okolí, ohrožuje vodu, snižují jakost a trvanlivost plodin. Ale je to opravdu tak?

21.8.2019 v 6:30 | Karma článku: 18.00 | Přečteno: 563 | Diskuse
Počet článků 54 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 818

Energetika v souvislostech. O Temelínu a jiných (ne)jistotách české i evropské energetiky.

V energetice pracuji jako projektant již 25 let, postupně ve firmách ABB, ALSTOM, ČEZ, nyní PSG. 

https://simonikmilan.wordpress.com

Najdete na iDNES.cz