Tento týden Česká společnost pro větrnou energetiku představila novou analýzu potenciálu větrné energetiky v Česku. Ta je aktualizací studie z roku 2012 z Ústavu fyziky atmosféry AV pro ČEPS, o které jsem psal nedávno. Analýza uvá
O vývoji v Německu se dočtete v rozhovoru s Markusem Steigenbergerem o Energiewende z německého think-tanku Agora. Energiewende pokračuje a přidává se francouzská Transition énergétique.iDnes: Česká republika i Polsko v současnosti budují právě kvůli neočekávaným přetokům elektřiny z německých obnovitelných zdrojů na hranicích fázové transformátory, které tomu mají zabránit. Jaký vliv bude mít jejich zřízení na Německo?
M.S. Soustava už nebude ucpaná, s elektřinou bude možné obchodovat a Polsko i Česko budou moci profitovat z levného německého proudu. Vedle toho bude však muset Německo v případě vysokého podílu větrné energie častěji vysadit některé jiné zdroje, konkrétně hnědouhelné elektrárny na hranicích s Polskem a Českem.
Dle průzkumu agentury Focus klesá podpora jaderné energetiky. Tragikomickým důsledkem neustálého volání po návratu k volnému trhu a zrušení dotací (pro OZE přece) je však zvýšení počtu respondentů, kteří by ponechali energetiku volnému trhu. Přitom už i MPO v analytickém materiálu k ASEK uvádí, že výroba elektřiny a tepla z uhlí s sebou nese externí náklady na zdraví a životním prostředí ve výši 50 miliard ročně (str.226/483). O tom však bojovníci proti dotacím pro OZE taktně mlčí, stejně jako třeba o rozdávání uhlí těžařům zadarmo. A to jim ještě MPO chce darovat uhlí za limity v Jiřetíně, přitom pravým důvodem tlaku těžařů není starost o teplárny, ale výroba elektřiny.
Neboť jak plyne ze studie firmy Carbounion: Bilance těžby a spotřeby hnědého uhlí v ČR , velké diskuse o nutnosti záchrany teplárenství prostřednictvím prolomení limitů těžby jsou z pohledu podílu tepláren zásobovaných z ČSA iracionální. Podíl lokality ČSA na dodávkách do teplárenství činí cca 5 až 6 %. Při prolomení limitů na dole ČSA bude třeba s ohledem na efektivnost těžby realizovat minimální roční výkon těžby na úrovni 6 mil. tun. Pro toto uhlí však nebude v ČR odbyt a těžbu za limity tak bude nutné spojit s rozhodnutím o výstavbě dalšího uhelného zdroje. Nová elektrárna navýší emisní zatížení Ústeckého kraje a vyrobená elektřina bude převážně exportována do zahraničí. Jasně to řekl Petr Paukner: Prolamování limitů u Jiřetína je zbytečné. "Osobně se pozastavuji nad tím, že se stále objevují hlasy, jak je třeba prolomit limity na Lomu ČSA s tím, že bez prolomení zanikne české teplárenství. To je s prominutím blbost," říká pro HN.
