Podívaná, jaká čekala na diváky druhé části Otázek Václava Moravce byla vskutku pikantní. Předseda Teplárenského sdružení a bývalý premiér při prezentaci svých komerčním zájmem motivovaných názorů na energetiku v České republice našel v ministrovi životního prostředí ČR neočekávaného spojence. Ministr Brabec se po boku Topolánka nejenže postavil za současnou, jednostrannou a nevyváženou aktualizaci státní energetické koncepce(ASEK), společně se také obrazně plácali po zádech při diskuzi o prosazování "fosilních" zájmů ČR v EU, zn. selský rozum.
Samozřejmě, tlak na prolomení limitů, vytěžení ČR do poslední tuny hnědého uhlí a uranové rudy, lze Topolánkovi jen těžko vyčítat. Těžko to lze vyčítat člověku, který stojí v čele zájmového sdružení z energetického byznysu. To, že si s ním bude notovat ministr životního prostředí, je ovšem na pováženou. A nejde jen o Brabcovu nepochopitelnou laxnost při vyvažování Topolánkových argumentů o nutnosti opustit veškeré evropské směřování v oblasti životního prostředí a soustředit se na vlastní český fosilní píseček. Jde o absolutní nedostatek vize při představách o budoucnosti české energetiky (viz jeho výroky o větrné energii) a vlastně i trestuhodnou neznalost, nebo opomenutí širších rámců, ze kterých dnes environmentální politika vychází.
Pan ministr při svých výrocích o neškodném CO2 zřejmě pozapomněl na to, že většina opatření EU v oblasti klimatické a energetické politiky nevychází pouze z "kuchařek" Evropské komise, ale odvíjí se hlavně od debat na globální úrovni. A tam i přes těžkopádnost a paradoxy mezivládních jednání dochází k zásadní změně paradigmatu - svět SE OTEPLUJE a CO2 tudíž zabíjí, řečeno s nadsázkou. Samozřejmě, CO2 neškodí lidskému zdraví jako polétavý prach, ale o to větší jsou předpokládané důsledky globálního oteplování. A ty by pan ministr měl znát i pozpátku. Buď je tedy nezná, a lépe by se tedy hodil na jiné ministerstvo nebo zpět do soukromé sféry, nebo je neodpustitelně lhostejný k širším, globálním dimenzím environmentální politiky a tím vlastně i k životnímu prostředí v ČR.
A ještě poznámka: Už i jaderná Francie zahajuje Transition énergétique a plánuje snížit podíl výroby elektřiny z jádra a Čína zjišťuje, že může až 86% energie vyrábět z obnovitelných zdrojů. ASEK se svými jadernými plány a neustálou snahou zrušit limity těžby uhlí proto není přenošené, jak říká pan ministr Brabec, ale stále ještě nedonošené dítě.
