Čekání na jadernou fúzi

Vláda v pondělí schválila aktualizaci státní energetické koncepce. Že to bude koncepce jaderná bylo celkem zřejmé už podle výběru členů druhé Pačesovy komise. Jaderné snění české vlády nás však může přijít draho. 

MPO těžko někoho překvapit pouze formálním vypořádáním připomínek veřejnosti z procesu SEA ani povrchním zpracováním tzv. zeleného alternativního scénáře. Vždyť profesor Pačes nám již v roce 2013 vysvětlil, že nové jaderné bloky jsou přece jen dočasným řešením, než budou vyvinuty reaktory 4.generace nebo jaderná fúze.  
Jenže i dosud projaderná Francie z ekonomických i dalších důvodů plánuje postupně snížit podíl jádra na výrobě elektřiny pod 50% a francouzský jaderný průmysl je ve velkých potížích: French nuclear issues-reaching the limits of a subsidised system. Často se u nás argumentuje, že stavba jaderných bloků může významně podpořit český průmysl i ekonomiku. Jenže se může velmi lehce stát, že stejně jako nezvládnutá podpora fotovoltaiky budou nové jaderné bloky dalším nákladným pomníkem neschopnosti či neochoty českých elit reagovat na rychlý vývoj za hranicemi české kotliny.

Přiznejme si zároveň absurdnost situace, kdy SEK je nově zpracováván s horizontem pouze 25 let, neboť dle důvodové zprávy k novele zákona 406 o hospodaření s energií, str.33 "to představuje maximální časový horizont, v němž jsou představitelé státní správy a místní samosprávy odpovědně schopni odhadnout vývoj technologií, dopadů stávajících a připravovaných legislativních opatření na národní i evropské úrovni". Přitom nové bloky mají být uvedeny do provozu teprve ke konci tohoto období a při uvažovaném Contract for Difference po dobu 35 let chybí v SEKu jakékoli technické či ekonomické posouzení tohoto "optimalizovaného" scénáře, neboť to daleko přesahuje řešený horizont. 
Nevolám po žádném radikálním obratu. Vždyť temelínské bloky budou ještě do poloviny století krýt téměř čtvrtinu české spotřeby. Při důrazu na úspory a rozumnou podporu OZE však nejméně do roku 2040 žádné nové velké zdroje nepotřebujeme a zda budou vůbec potřeba později, natož jaderné, nemá smysl nyní řešit ani utrácet miliardy za jejich přípravu. To může být předmětem další aktualizace státní energetické koncepce za pět let, při dnešním rychlém vývoji budeme vědět mnohem víc. Odložení jaderných plánů by nebylo projevem slabosti či nerozhodnosti ale realistického zhodnocení dnešní situace. 

-----------|---------------------------------------------

 Energetická unie: Příležitost nebo hrozba pro Českou republiku a střední Evropu?  České debatě chybí zejména reflexe dění a vývoje v Evropě. Cílem konference think-tanku Glopolis 10.6.2015  je proto propojit diskuzi o energetické bezpečnosti s vývojem evropských energetických trhů v kontextu vznikající evropské energetické unie. V panelové diskusi vystoupí Václav Bartuška, Adam Janczak(PL), Michaela Spaeth(DE), Juris Ozolins(LV) a další.
Hnutiduha:Vláda právě schválila energetickou koncepciEnergetická koncepce vlastně říká, že naše energetika může být daleko modernější a čistší než dnes. V principu se ministerstvo průmyslu a Hnutí DUHA shodují, že Česko je schopné výrazně snížit svoji závislost na fosilních palivech, obce si mohou vyrábět samy čistou elektřinu a hnědé uhlí pod domovy lidí a továrnami nepotřebujeme. Jenže ministr Mládek to druhým dechem navrhuje všechno zahodit, začít připravovat jaderné reaktory. A zkoušet ty limity přece jen prolomit.
"Konkurence téměř neexistovala, výroba elektřiny byla chápána téměř jako poslání a tomu odpovídal i pocit důležitosti a nedotknutelnosti jejích výrobců...."  říká  Josef Jeleček, zakladatel fy.TEDOM 
Kogenerace není módní vlna ale perspektiva do budoucnosti .

Echo24: Jak moc se ČEZ a Tykač bojí vizionářů s bateriemi Tesla?Stalo se u nás tak trochu módou ohrnovat nos nad rozhodnutím Německa opustit jadernou energetiku a vsadit na spojení obnovitelných zdrojů a moderních technologií. Ti Němci asi dostali zelenou nemoc, říkáme si. My Češi budeme chytřejší a dál se spolehneme hlavně na naše atomovky a hnědé uhlí. Kdo by stál o další fiasko v podobě skandální podpory solárních elektráren? Dobře, kvůli Bruselu trochu povolíme environmentalistům, ale jinak pěkně zůstaneme u štěpení atomu, povrchových dolů a klasických tepláren. A postavíme za desítky miliard další bloky a prolomíme limity, abychom byli v klidu.  
Fischer: Že je špinavé hnědé uhlí levnější než plyn je jen dočasnéJe nutné připomenout, že druhým pilířem Energiewende, možná i důležitějším než výroba elektřiny, jsou úspory ve spotřebě. Náš průmysl je mnohem efektivnější než v USA. Průmysl by asi chtěl nižší ceny, ale německé ekonomice se daří dobře, nevidíme úpadek průmyslu ani firmy, které by Německo opouštěly kvůli cenám energie.

Nejprůmyslovější region Německa sníží spotřebu fosilních paliv 80 procentSpolková země, podobně průmyslová jako Česká republika, toho chce dosáhnout díky rámcovému zemskému zákonu, který stanovil závazné tempo snižování spotřeby fosilních paliv. Podobný antifosilní zákon se aktuálně plánuje u nás. Severní Porýní-Vestfálsko sníží svoji závislost na uhlí, ropě a zemním plynu do roku 2050 na pouhých dvacet procent současného stavu.
Prudký: Proč se nemá rozšiřovat těžba uhlíDalším upozaděným argumentem je zaměřenost na rozvoj opřený o nárůsty počtů ve všech směrech. V zemi, která se vyvíjela od padesátých let jako „kovárna socializmu“ – vlastně bez surovin. V zemi, která má mnohem starší tradici využití tvořivosti, úspornosti a co nejvyšší přidávané hodnoty. Na tu jsme skoro zapomněli. Pořád honíme megawaty, i když je skoro s obtížemi vyvážíme. Pořád honíme tuny, i když jsou stále dražší. Stále se neobjevil žádný výrazný nástroj, který by napomáhal úsporám. I úsilí o rozvoj vědy a inovací se v zásadě zaměřuje na kvanta. Snaha o rozšíření limitů je důsledkem právě tohoto uvažování. Uvažování, které zase staví Česko na konec řady těch, kdo si uvědomují odpovědnost právě za energetické náročnosti a za nenahraditelné přírodní zdroje. 
O limitech těžby se bude diskutovat 28.5.2015 v Mostě - Je uhlí řešením?  Účelem debaty je zapojit veřejnost do diskuse nejen o těžebních limitech, ale také o tom, jak současná těžba a průmyslové zaměření regionu determinuje Mostecko, Ústecký kraj a jeho obyvatele.  Pozvání k diskusi přijali:   Ing. Věra Ježková - báňská inženýrka, MUDr. Eva Rychlíková, Ph.D. - lékařka, Ing. Libor Prudký,Ph.D. - sociolog. 
Prohlášení vědeckého klimatického fóraTeplota má do konce století růst, horké vlny budou delší a častější, extrémní srážky intenzívnější a častější, oceán se bude oteplovat a jeho hladina se bude zvyšovat. Změna klimatu bude zvyšovat existující rizika, ale i přinášet rizika nová. V některých odhadech rizika přesahují adaptační limity. Významná redukce emisí v následujících desetiletích sníží rizika spojená se změnou klimatu, zlepší možnosti pro efektivní adaptace a sníží náklady na mitigace. Adaptace i mitigace mohou přinášet i vedlejší pozitivní efekty: zlepšení kvality ovzduší, zvýšení energetické bezpečnosti, snížení spotřeby energie a vody ve městech a udržitelné zemědělství a lesnictví. S vědomím, že globální změna má své konkrétní projevy i v České republice – extrémní projevy a výkyvy počasí, sucho (nižší srážky, vyšší výpar), snižující se kvalita vody, změny v zemědělské produkci - nabízíme své poznatky, znalosti i vědomí souvislostí tvůrcům politiky, podnikatelské sféře, médiím i vzdělávacímu systému, abychom se jako společnost přiblížili k řešení naléhavého problému změny klimatu.