Export elektřiny z uhlí dotujeme 20 miliardami ročně

Od spuštění Temelína v roce 2002 Česká republika každoročně vyváží kolem 15 TWh a řadí se k největším exportérům elektřiny v Evropě. Jenže za jakou cenu a kdo tento vývoz dotuje? Zdá se vám zmínka o dotacích nesmyslná? Bohužel, absurdnost masivního exportu elektřiny oprávněně řadí Českou republiku mezi banánové republiky.

Elektrárna Počerady

V těchto dnech poslanecká sněmovna projednává vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Návrh zpracovaný pravicovou koalicí a převzatý Rusnokovou vládou prakticky ruší podporu výroby elektřiny v čistých obnovitelných zdrojích a je oprávněně kritizován. Analýza Komory OZE [1] dokazuje, že rozumnou podporou obnovitelných zdrojů lze náklady udržet v rozumných mezích a podpořit tak rozvoj moderního a perspektivního odvětví. Snaha všech udatných bojovníků proti obnovitelným zdrojům by měla být zaměřena úplně jiným směrem. Export elektřiny z uhlí totiž dotujeme 20 miliardami ročně.

Při zdůvodňování dostavby prvních dvou bloků v Temelíně bylo argumentováno  tím, že spuštění Temelína umožní odstavit hnědouhelné elektrárny a zlepšit životní prostředí v Severních Čechách. Jaká je realita? Export elektřiny po spuštění Temelína je srovnatelný s výrobou Temelína a v roce 2012 dosáhl rekordních 17 TWh.

Elektřina se na burze v posledních deseti letech prodává za ca.1,0-1,5 Kč/kWh. Při ročním exportu průměrně 15 TWh ročně a průměrné ceně ca.1,2 Kč/kWh jsou příjmy Česka z exportu elektřiny asi 18 miliard korun ročně. Tuto sumu si mezi sebe rozdělí stát a soukromí akcionáři ČEZu, majitelé uhelných společností, zaměstnanci společností podílejích se na těžbě uhlí a výrobě elektřiny a část dostane stát ve formě daní a odvodů.

Jenže při spalování uhlí vznikají nezanedbatelné externí náklady které sice v ceně elektřiny započteny nejsou ale musí je též někdo zaplatit. V říjnu 2012 vydalo Centrum pro životní prostředí Karlovy univerzity studii [2] ve které spočítali externí náklady vznikající při výrobě elektřiny v zastaralých uhelných elektrárnách. 

Ze studie plyne, že při výrobě jedné kWh vznikají externí náklady ve výši srovnatelné a u některých elektráren i mnohem vyšší než je cena prodané elektřiny. Vezme-li úvahu, že většina elektřiny je vyrobena v elektrárnách Tušimice, Počerady a Prunéřov, průměrné externí náklady jsou přibližně ve stejné výši jako je prodejní cena elektřiiny! Tedy občané této republiky dotují z veřejných, firemních i svých osobních rozpočtů(škody na zdraví, krajině, zemědělské produkci, budovách, klimatu) export elektřiny a tudíž podnikání soukromých uhelných společností a částečně soukromě vlastněného ČEZu 18 miliardami korun ročně! Dalšími 2 miliardy příspíváme na systémové služby[3]. Nemluvě o tom, že takovým nesmyslným exportem si zbytečně vyčerpáváme tenčící se zásoby uhlí. 

Celková roční výroba v uhelných elektrárnách je téměř 50 TWh, tedy jde celkem o 60 miliard externích nákladů ročně.

Takto naši politici hájí zájmy občanů této země. Jejich "hrdinství" stačí jen na boj proti moderním decentralizovaným technologiím zatímco zisky velkých uhelných a energetických oligopolů zůstávají nedotčeny. 

Odkazy:

[1] Stanovisko Komory OZE k novele zákona o podporovaných zdrojích energie
http://www.komoraoze.cz/Komora_OZE/Aktualne_files/Prezentace_6-8-2013.pdf

[2] Měrné externí náklady výroby elektřiny v uhelných elektrárnách, UK Praha, říjen 2012
http://bit.ly/19dhNYs

[3] Každý Čech dotuje vývoz elektřiny
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=663291